Bájná Christianie

Stát ve státě

            Když se roku 1971 rozhodovalo o využití místa po bývalých kasárnách v centru Kodaně, vznikla podivná komunita Christianie. Mladí lidé především z řad hippies sem přišli se spoustou nápadů na vybudování alternativní společnosti žijící v komunitě a svobodě.

            Ovšem tak jednoduché to také nebylo. Problém Christianie se dostal do dánského parlamentu, kde byla po dlouhých vyjednáváních přijata jako sociální experiment. Má dokonce svoji samosprávu. Ta se po celou dobu existence potýká s mnoha problémy. A i když to zdejší obyvatelé neradi slyší, jsou značnou měrou závislí na „sousední zemi“ Dánsku.

            Když jsme loňské léto podnikli rodinnou dovolenou po Skandinávii, udělali jsme si v Christianii menší zastávku. Chtěla jsem na vlastní oči vidět ty barevné domky, květinové záhonky, bezstarostné lidi – prostě pravý hippiesácký způsob života.

            Po kratším hledání jsme ji skrytou v zapadlejší čtvrti objevili. Plna očekávání jsem vešla vstupní dřevěnou branou s nápisem : „Právě opouštíte EU“ Po pár krocích se však dostavilo mírné rozčarování. Domky kdysi určitě bývaly barevné, dnes se však mohou pyšnit pouze zašedlou fasádou, o květinové záhonky se zřejmě nikdo nestará. Většina Christianie byla bez života.  Špinavými uličkami se plahočilo několik postarších dlouhovlasých trosek s jointy v ruce. Těch pár, co si na éru hippies zcela jasně pamatují a zůstali jí věrní po celý život. Avšak v rozporu s ní a soudě dle prázdných výrazů nejsou moc šťastní.

            Tohle že je ono posvátné místo hippies? Kde jsou tedy pohyb, barvy, hudba, květiny a rozzářené tváře pro ně tak typické? Aha, na centrálním náměstíčku v jádru Christianie. To je viditelně udržované a vypadá přesně jako za časů největší slávy. To celé je však zřejmě hlavně kvůli cestovnímu ruchu. V hospůdce tady popíjí pivo několik mladých turistů. Za zády jim hraje místní kapela nepochopitelně jakýsi dánský rap. Ostatní si vybírají korálky, batikovaná trička a jiné typické hippie artefakty v  několika obchůdkách kolem. Před některými jsou dokonce vystaveny rostlinky marihuany, jejíž vůně je takřka všudypřítomná. Měkké drogy jsou v Christianii totiž k nelibosti dánské policie tolerovány. Tvrdé drogy se zde ale užívat nesmějí a stejně tak je zakázáno i dealerství.

            Mlčky a trochu v šoku jsem pozorovala bleskovou razii na drogy, kdy obrnění policisté s obušky v rukou omezovali věhlasnou svobodu zdejšího bytí většina ostatních přihlížejících se však nijak zvlášť překvapeně netvářila, takže tu dochází k podobným incidentům pravděpodobně docela často.

            Bohužel musím konstatovat, že mne Christianie moc nenadchla. Je spíš takovou smutnou výpovědí o pozůstatku krásné ideologie hippies. Kam se poděly orientální filozofie a nezištná víra v přátelství a lásku? Tak jak si je mnozí z nás idealizují asi zkrátka neměly šanci přežít.

            V současné době je však ve značném ohrožení i to málo, co z ní zbylo. Již poněkolikáté jsou připraveny buldozery na srovnání Christianie se zemí. Mají se tu stavět luxusní domy a obchodní centrum.

            Při východu brána hlásá: „Právě vstupujete do EU.“