TEBE A....

Tebe a jasně modrou oblohu,

pro verše inspiraci a k malování předlohu.

Tebe, slunce a chladný stín,

radost ze života, ne jen splín.

Tebe a živou vodu, co prýští ve Tvých rtech,

už nikdy samotu ve čtyřech zdech.

Tebe a Tvého těla omamnou vůni,

oázu s průzračnou tůní,

jen z té ctěla bych v žízni pít.

Tebe a Tvoje oči barvy čokolády,

vědět, že neotočíš se ke mně zády.

Tebe a jistotu, že patříš kemně jako k horám sníh,

Tebe a Tvůj zoufalý pláč i šťastný smích.

Tebe a nevykonat žádný hřích.

Tebe a v ráji z palem přístřeší,

věř, že jen chvíle s Tebou mě potěší.

Tebe a slib, že Toje vlasy havraní

třeba jen jednou vezmu do dlaní.

Tebe a jen jediné objetí, posílám pusu vzdušnou,

snad k Tobě doletí.

Tebe a posezení pod korunami bříz,

až do dna vypít láhev vína, co má říz.

Tebe, stáří a z vrásek budoucnost umět číst,

pro Tebe sukno z modře nebe chci upříst.

Jen Tebe v náručí držet a líbat Tvůj líc.

Tebe a.... víc už nic.