I.
Volám roste na stromě
A visí bezobrazné úskalí
O kterém všichni hovoří, ukazují prstem
Nádraží v míči číslo stránky
Složité tryskání kloaka čili
konkrétní skalisko málo vidět
Ten balvan, Ta žula
Ta úzkost, ANO v kaňonu
Líčí přesně dějství
zpoza usnula plavba
to je určitý stín , který
je určitý stín / který
stín / který
/
II.
Dutina ostrova převyšuje obavy
Chtěl bych ji pohřešovat zdaleka
S rozbřeskem v oloví, paprskoví havěti :
úzkostnice, smutna, sklesta
Svislé ulice vynikají nezdolností
jen škvírkou lesklý kotouč
něčeho dávného znamená návrat,
návrat nadčasový,
teorii pozitivity návratu spasitelného, slastiplného
příchodu k vůni pecnu ve spíži
Moře zahrnuje pojmy bezmoci
III.
A brána je pocit
přes meze touha
Stráží pohled opona dolů
Někam plesá
nemarně bydlet
Špalek krku propálí okna
_
Má dlani , pohlaď mne, ztiš
vypustíš utkvělost němé holubice
|