Šel jsem po ulici vida ženu V očích destilovanou vodu
Na lavičkách areopag krmící poddané holuby a kočky Krysy přijou za chvíli po křídlech fontán na zimu Do dna vyschlých Smrtelným listím Oštěpy Hole dávno svěšené A žena Lakedaimonská V očích destilovanou vodu klepala podpatky
Se ští- tem
ne- bo
na ští- tě
O obrubník smrti (Dítěti které tu minulý týden zemřelo nemohli postavit ani myšlený pomník Nezbyly peníze Natož láska)
Naposled pozvdižený oštěp Stařešiny vzatého Na hůl Na přechodu
Šel jsem po hladině ulice Poklop na kanále S úsměvem jako gramofonová deska jako Cháron jako všichni ti kteří zešíleli až Po vlastním pohřbu Hladina Styxu se nikdy nezvedá Ani když kráčíš napříč rýhami
Seběhli se lidé Rada se opírá o své zbraně nepatřičně
Se ští- tem
ne- bo
na ští- tě
Chodník života Obrubník smrti Ulice Styx Obrubník druhé smrti Chodník spokojeně šílených
Děti nemohou zešílet Ani mrtvé Jen rodiče a starci S tupými zbraněmi ženy Lakedaimonské V očích destilovanou vodu
Bez soli se nedá plakat Bez soli není lásky Bez soli nejsou ani vody Styxu
Poddaní holubi kočky A vojáci krys lízají tu sůl Někdy z ran Někdy z očí
A nikdo nepomyslí na pomník Děti jsou jenom heiloti
J s o u c h l e b a s e s o l í
Bez něho nemůže být ani Styxu Destilovaní stařešinové
|