Lidská víra
Už od
malička učí nás dospělí,
ti naši
chytří a vyspělí.
Že vše co má
svůj začátek má také konec
nesmrtelné
není prý nic všemu jednou zazvoní zvonec.
Všechno
pomalu ale jistě ke konci spěje,
pouze blázen
se tomu směje.
Já jsem asi takový
blázen,
sním o tom
že budu mít vilu i bazén.
Ptáte se jak
můžu se tomu všemu smát?
Věřte mi já
už nemusím si na nic hrát.
Možná jsem
objevil něco věčného,
něco prostě
a jednoduše báječného.
Objevil jsem
něco co každý v sobě nosí,
něco co
všechny naše nepřátelé skosí.
Něco co má
sice začátek ale konec v nedohlednu,
něco čemu
vždy rád podlehnu.
Objevil jsem
sílu v lidech ukrytou,
ve všech
lidech a nejvíce u lidí trpící samotou.
Ta síla ze
srdce vychází,
a vážně nic
jí neschází.
Té síle se
říká víra,
víra která
před nikým dveře nezavírá.
Víra to je
síla nekonečná,
a není to
jen sen ona je skutečná.
Lidskou
víru, lidské sny a lidské srdce nikdy nikdo neporazí,
kdo se o to
pokusí toho tato síla rychle k zemi srazí.
Věřit může
každý svobodně,
pak vyplní
se mu jeho sny náhodně.
Mohou se
stát i zázraky,
naše srdce
vyletí nad mraky.
Stačí pouze
víru mít,
nenechat si
ji nikdy vzít.
Věřte lidé
svým snům tajným,
a poté každý
budete šťastným.