zatím dýchám jako rybka..
kyslík a živiny přijímám
jako svaté přijímání..
ale příjde můj čas a opustím
tento nádherný přístav ..
naučím se pláči,
abych se mohl nadechnout
a mohl mluvit a jíst..
abych mohl přijímat lásku..
bez které život není !
jsou zahradníci ani neví že vysázeli lásky květ nemají zdání nepotřebují nový svět jenž prudce vyraší a zpět jej loži nelze dát plod v tobě zralý bude slastně spát však půda která žít mu dává chce polít vláhou zavlažit a polibků se nedostává bez kterých šťasten nelze být naslouchá hlasům hlávka plavá můžeš ji slovem pohladit
|