Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 21.11.
Albert
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
O možnosti našeho bytí a naší vlastní účasti na něm
Autor: Kateřina Farkasová (Občasný) - publikováno 17.8.2001 (00:29:25), v časopise 24.8.2001
„Nic nemá smysl, pokud do toho nevložím své tělo i ducha.“
Saint Exupéry


Dokázala jsem najít jednu pravdu života – přátelství s člověkem. Je to záhada lidského bytí, je to poklad duševního trezoru vědomí a nevědomí, je to vynaložená síla k poznání lidské vazby neskutečně držící rovnováhu světa. Není však možné uspokojit své touhy pouze jediným objevem, a proto si smíme ponechat ve své duši i další zbytky a kousky přání.
Každý člověk by měl vlastnit motiv svého usilování, touhu po vynalezení skrytého. Myslím si, že jen málokdo si tohoto je vědom, neboť jinak by nebyl lhostejný k životním krásám a vadám.
Vidím přítomnost pohledů nehledících k činu, ale k marnotratnosti bez jakýkoliv vznešených ideálů. Přeci nám není dáno existovat jen z poloviny opravdové energie vložené do kolébky schopností. Tak jako není možné pít víno z poloviny lahve a hrdlo nechat zalito tímž samým, co olizuje stěnu skla úplně dole.
Nelíbí se mi lenošivé zívání nad povinností žít svůj vlastní život. Protože, jak se poté stanete opravdovým someliérem života, když ani nebudete mít možnost odpovědět si na tíživou otázku mládí, natož si ji sami rozvážně rozprostřít mezi časovou linii? Nebudete mít představu o koloběhu lidského konání. To znamená, že být bez schopnosti udržení evoluce nynějšího je jako vražda její samotné podstaty, nezdá se vám?
Dokonale vysílám svou životní sílu do širokého okolí, a poté ji s patřičnou chutí nabírám zpět sedm a půl hodiny denně. V noci za odstínu tmy mám víčka semknuta v dělící čáru opony, za níž si herci čtou texty z listů papíru. Propůjčila jsem své celé tělo s nekonečnou duší k zasvěcení do pohybu světa. Kdybych do loterie bytí nevložila obojí, zřejmě bych se nikdy nedovtípila k některým řešením otázek svých možností a v tuto chvíli nezapisovala slova s jakousi egoistickou potěchou uvažování.
To vše bylo jen potvrzením lidského práva utvářet si své cesty sám a podle svých představ. V případě, že pochopíte sílu v sobě samém a sjednotíte ji v celek, potom vaše činy budou smysluplné a dokonalé.
Již jsem se vyjádřila o motivu, přání či touze k pohybu dění, zaznamenala jsem i nepotřebu vypracovávat možnosti a nabídky v plném možném rozsahu a lhostejnost k okolnímu počínání. Zdůraznila jsem své přesvědčení a víru v člověka, v sebe samotnou, ale i přesto všechno mne napadá destruktivní myšlenka, jež by jednoduše zbortila veškerou snahu vystavět základní kámen pro vývoj budoucnosti.
Co když už není nikoho, kdo by dovedl naslouchat a porozumět? Protože teprve porozumět svému okolí může provokovat již zmíněné spojení sil těla a ducha k nějakému smysluplnému skutku. Pokusme se o to, je to opravdu krásné!




Poznámky k tomuto příspěvku
čmelák (Občasný) - 17.8.2001 > V podstatě říkáš několik věcí, které se dají velmi stručně vyjádřit několika krátkými větami. (To jen jestli jsem to pochopil)
1) Jedině vztah člověk vs. člověk nás může obohatit, nic jiného.
2) Jedině aktivita vede k poznání o světě
Přesto jsi to napsala pěkně. Ale - nezdá se mi že by nikdo nebyl ochotný se se mnou rozdělit o "svou sílu ducha". Spíše mě ale (i přes to, že tohle všechno tak nějak vím) napadá otázka - proč? Má to nějaký smysl, k čemu to bude. Snad, možná mě to bude k něčemu dobré, ale i bez Toho zemřu jako každej druhej. Nevím, nevím...
Tak hodně štěstí při lovu duší, tvůj příspěvek se mi líbil. I přes drobné výhrady nad kterými jsem si stejně nejistý a tak si je nechám pro sebe. Díky
P.S. - Na pravopis nehleď :)
<reagovat 
centaur (Občasný) - 18.8.2001 > Jenže ono naše konání, naše existence namá moc smyslu, ani když se jí ho snažíme přiřknout, když sami sebe přesvědčujeme, že děláme smysluplné a dokonalé činy, jak píšeš. Víc o tom viz. J.P. Sartre: Nevolnost
<reagovat 
čmelák (Občasný) - 18.8.2001 > Myslým, že tak úplně pravdu nemáš. Jelikož to může být docel jinak, ale jsem moc unavenej. Tak třeba někdy jindy
<reagovat 
Kajman (Občasný) - 7.9.2001 > Koukám na tvých textech, že jsi nakažlivě positivní, sálajíc radost z bytí do vůkolního světa :o)) Toho není nikdy dost! Já jsem spíše mrmlal vonnegutovského typu, haha... Formulace "...víčka semknuta v dělící čáru opony..." je skvělá!
Body: 5
<reagovat 
Kateřina Farkasová (Občasný) - 8.9.2001 > Děkuji všem!
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + šest ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter