Jsem asi

tak trochu

váhavým

(jako vítr

na státní

hranici

čekající

až mu

proclí

děti)

Epizoda první:

            chodím s rukama

            přes oči

            a všechna vykradená hnízda

            si zrovna na tu mou

            dělají zálusk

                        -k čemu děravá kapsa plná splněných přání?-

Epizoda druhá:

            parkem, který přimhuřuje oči

            když mu šlapám do tváře

            průvod dětí hrajících si

            na dospělé

            a já jim rozumím

                        -v ruce držím zbytky toho svého-

Závěr:

            ještě pochybnostem hlavy mást

            neumím dost dobře

            ani oprátka už nestačí

            svoboda utekla studnou v nebi

            dřív než jsem se vůbec zmohl-

                        -těm hercům už nevěřím – je to oboustranné-