Raimund (Občasný)

Mně stačí  v poezii i jenom pocit.

Z jiného hlediska - praskaly jako molo......" je  dobře vymyšlený verš, však v kontextu tvoří hutný uzel, který překáží.

blondýna (Občasný)

hergot, to je obrázek:-)

kaledonské vrásky u očí...

omrzlé rty se mi zvlnily písní místo odpovědi
praskaly jako molo do něhož moře zakrojilo loď

působí to na mě celý tak, jako by královna Koloběžka spravovala sítě u břehu a pěla při tom tklivou píseň:-))

kink (Stálý)

jsem na to dostatečně živá

;)

ztratila (Občasný)

a dá se to zpívat?

ztratila (Občasný)

Takže tomuhle nerozumím, prosím o vysvětlení:

dřevěná láska sebou vrtí
krasojezdkyně na štíru
zase se víc bojí papíru
než smrti

jinak se mi to  velmi líbí, anžto jsem bezprostřední žena, že jo:)

ztratila (Občasný)

Zdi!:)

S tím tvým požadavkem vlasního mýtu se ještě budu muset srovnat - jako Václav by rád smysl, ty chceš mýtus - a já, já nebazíruju nakonec na ničem. Občas mě někdo/něco osloví způsobem a prostředkem dosud nevídaným, neregistrovaným - někdy je to osvěžující a přínosnější než pokračování v pletení nekonečné šály vlastního mýtu (někdy).

Přístupů k textu je hodně a téměř každý se dá nějak odůvodnit, na ohraném "co tím chtěl básník říci" ale nevidím nic špatnýho, ba právě naopak. Samozřejmě to je do jistý míry otázka empatie - některé texty některých autorů některé čtenáře nikdy neosloví, i kdyby se všichni na hlavu stavěli a tak je to dobře. Jenže taky existuje spousta zbytečných, nicneříkajících textů a nevidím nic špatnýho, když to někdo řekne - císařovy nahé šaty:) Václav se podle mě ptá dobře. A taky upřímně - on se nikoho nepokouší shodit, pošpinit, jemu to vrtá v hlavě, tak se ptá, to není trejfe.

Jakub ale samozřejmě je jedním z nejtalentovanějších tu. Ačkoli, co když jsme toho nejtalentovanějšího zatím neobvjevili, ha?.)

egil (Stálý,Redaktor)

"S tím tvým požadavkem vlasního mýtu se ještě budu muset srovnat"

Ničeho se nedožaduji.

netvrdím, že to tak MUSÍ být, že za každou cenu musí platit dobrý básník=vlastní mýtus; čti pozorněji. ;)

Mluvil jsem jen a pouze o tkalcovi.

egil (Stálý,Redaktor)

Já ale nemluvil o epice, haló, bavíme se o poezii..

Za Plathovou i Šiktancem si stojím (minimálně za K. Š. rozhodně).

"to tvé chápání má pochopitelně v dnešní době přednost"

.. opakuji: mluvil jsem konkrétně o tkalcovi, nikdy by mě ani nenapadlo říka, že TO je ta jediná správná poezie, ani generalizovat, jak by ta SPRÁVNÁ měla vypadat..

Nicméne se celkem bavím tím, co vše jsi byl schopen vymyslet, jaké úvahy o nešvarech současné poezie, na podkladě nepochopení mé poznámky..;; ale nic ve zlém ;)

Hezký nový rok!

egil (Stálý,Redaktor)

mlžíš, nevíš.

použil jsem ji, když jsem někomu (Citizenovi?) psal, že "vytváří vlastní mýtus, což je mi sympatické" (blízké), nikdy jsem netvrdil, že to je ta JEDINÁ správná poezie.

Uznávám (čtu, mám rád) i mnohé jiné poetiky, poetiky, které jsou psané na zcela jiných principech.

i tobě hezký nový rok!

egil (Stálý,Redaktor)

Máš pravdu, ponechme každý druhému jeho pravdu! zanechme neplodných diskusí..

a na světě pak zavládne mír a klid a ticho bez sporu a........, mimo jiné..........,

strašná nuda. :)

ztratila (Občasný)

Uá, ale to ne, já proti hádání nejsem, já jsem od choleriků, ale spory ořes net, znám hlavně z totemu, jsou zvláštní: mám často pocit, že ani jedna strana nemá chuŤ se dohodnout, ale vyhrát, jako by ti ta elektrika do žil v střikovala nějaký negace a agresi. Člověk ztrácí někdy zábrany, který by prostě ztratit neměl - například (někdy) přestává být soudný bo slušný. Málokterej takovej spor jsem viděla dojít ke zdárnýmu konci. Navíc tohle je mezi tebou a Václavem, já jsem se do toho jen nemotorně vmotala, protože jsem měla pocit, že mu mírně křivdíš, páčto se mi jeho přístup k textům líbí - má svůj pohled, ale registruje i nějaký obecný zákonitosti... Tím nechci říct, že ty něco z toho postrádáš, ale ty jsi básník. Václav je bohemista. Ten pohled je tam zákonitě jinej. Ačkoli je hodně kontroverzní, myslím, že Totem má štěstí, že Václava má. Obdobně jako jsi jednou z jeho klíčů dneska ty.)

Vivat promo!   

egil (Stálý,Redaktor)

S touto tvou poznámkou těžko polemizovat - samozřejmě souhlasím (což je pro dnešek příjemná změna:) jak s tím, co píšeš o netových diskusích (i když i tak můžou být - podle mého názoru - mnohdy plodné, pokud se člověk smíří s nemožností dosáhnout nějakého společného kompromisu), tak o Václavově přínosu pro Totem - Totem bez Vaška?? Jako Ostrov lebek bez King Konga! :)

Ne, vážně, dobře že tu je.

blondýna (Občasný)

o čem to je? netuším... ale tzv. mě to "vcuclo"....  někdy mi to v poézii stačí, někdy nee.

Ale když to chcete rozebírat... Co tam vidím já, nemusí vidět jinej, že ano. Čímž vzniklo několik velice zajímavých otázek:

Kde leží Nová Kaledonie?

Vznikla vrásněním, či co?

Proč je voda mokrá?

A prdí taky hadi?

vítěz má u mě lízátko:-)

egil (Stálý,Redaktor)

Jen pocit? neřekl bych.

U Jakuba - rozhodně jednoho z nejtalentovanějších zde na Totemu - se mi vždy zamlouvala jeho přirozená schopnost vytvářet svůj vlastní mýtus. Je strůjcem jím stavěného světa - je šéfem svých strojoven.

Myslím, že tento konkrétní text se dá chápat citově; a proč ne? Maně se mi při čtení vybavil slovinec Aleš Šteger, intenzitou prožitku S. Plathová, spádem a bezprostředností starší věci K. Šiktance (i u něj by ses zeptal O čem to, proboha, je?).

Emmete, věta "O čem to proboha je?" je v souvislosti s poezií tou nejhloupější a nejzbytečnější. Copak je skutečně žádoucí, pokoušet se redukovat sémantiku obrazné básně na nějaké jednoduché sdělení? A utor má patrně svůj důvod, proč zvolil formu, kterou zvolil, a neřekl nám např.

Coby mrtvý

dívám se na svět živých

a nevidím svoje stopy, ani svůj stín,

a tak se koukám jak ryba

a bla bala bla

Ano, v jedné rovině zde vidím mýtus -  předěl mezi světem mrtvých a živých + člověka na pomezí, který stojí, dívá se a zaznamenává nevšední smyslovou zkušenost.

A to mi v prvním plánu stačí víc než bohatě.