Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 25.11.
Kateřina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Kotel
Autor: Luboš Pavel (Občasný) - publikováno 5.1.2006 (17:01:01)

    Bylo dva dny před vánocema.  Venku půlmetrový závěje. Když zasněží, tak se sem k nám do toho zapadákova těžko někdo dostane. Rolba sem jezdí až nakonec. Cesta vede jen sem, dál už je jenom vojenský pásmo.

    Šla jsem do kotelny zatopit. Otevřela jsem masivní dveře, který dřív sloužily jako vchod do řezníkovy ledničky. V bejvalý ledničce, v takový díře v rohu byl velkej kotel, kterej vytápěl barák a ohříval vodu.

    Otevřela jsem dvířka od kotle a koukám, ze stropu kape voda. Věděla jsem, že je to špatný, kotel byl už starej. A zrovna teď, uprostřed zimy a před vánocema.

    Snažila jsem se zjistit jak moc je to vážný, ale stejně jsem tomu nerozuměla, tak mě napadlo zaběhnout za sousedem. Ten bude mít radost.

    Soused Josef mi otevřel, měl na sobě tepláky a bílý tílko. Koukal se na televizi a jed cukroví. Zval mě dál, ale já mu řekla, že mi bouchnul kotel a že to bude asi vážný, jestli by se na to nešel kouknout.

    Šli jsme do kotelny a on do toho pořád rejpal šroubovákem až voda kapala víc a víc a pak už tekla čůrkem a on pořád olupoval kousky zrezivělý trubky. Nakonec nad tím mávnul rukou, řek že to bude dobrý, že se to nějak spraví. Pak odešel.

    Dloubla jsem do toho ještě párkrát šroubovákem, až vystříkla voda. Utěsnila jsem to chlebovým kváskem a navrch položila cihlu a běžela k sousedovi, abych mu řekla, že to vůbec není dobrý.

    U Josefa byl na návštěvě náhodou jeden člověk, co montuje kotle, tak slíbil, že se na to podívají. Chodili po domě, nejdřív aby vypli vodu, potom zase aby odvzdušnili topení a to se ví, chlapi, když na něčem pracujou, tak se nezouvají, takže mi nanesli bláto úplně všude i do dětskejch pokojů.

    Seděla jsem v kuchyni, hlavu v dlaních a vařila jim kafe. Josef s tím člověkem, kterej umí montovat kotle, řekli, že na to potřebujou nějaký součástky a šli pryč a tak se o tom dozvěděla půlka vesnice, že u Juřeků bouchl kotel.

    Sousedi začali chodit a radit a špekulovat, co by se s tím dalo dělat a pak, když je přestalo bavit okounět v kotelně, nastěhovali se do kuchyně, kde jsem jim vařila kafe a nalejvala pálenku.

      tam postávala u okna, protože už jsem si neměla ani kam sednout a kouřila jsem jedno cigáro za druhým a vařila jedno kafe za druhým, nejmíň sto padesát kafí, takže padla i železná zásoba, co mi přivezl tatínek z Egypta.

    Josef s tím svým známým se zatím pokoušeli ten kotel sletovat, ale každou chvilku se byli v kuchyni posilnit pálenkou a nadávali, že je to blbý a pak někam telefonovali, jestli by se nedal někde sehnat jinej kotel, ale to je jasný, že dva dny před vánocema se sehnat nedal, tak zasejc šli do kotelny letovat a za chvíli byli zpátky, že jim to nejde a dávali si další kafe a pálenku.

    Já jsem najednou zpanikařila, že se to nespraví a vzpomněla jsem si na starý kachlový kamna v garáži, tak jsem zalarmovala ty sousedy, co seděli v kuchyni a nadávali, jak je to všechno blbý, že kotle nic nevydržej a politika za nic nestojí a čím víc nadávali, tím víc pařili pálenku.

    Sousedi dotáhli do kuchyně, kde už se beztak nedalo hejbat, ty kachlový kamna, o kterejch jsem nevěděla, jestli vůbec fungujou a natáhli jsme roury do komína, jenomže se zjistilo, že je ucpanej komín.

    Mně už bylo všecko jedno, já tam stála u tý díry do komína a holejma rukama hrabala saze ven, až jsem byla černá jako čarodějnice a když jsem se otočila, zjistila jsem, že jsou dokořán otevřený dveře i okno, takže všechny ty saze poletovaly celým domem a usazovaly se na všech těch předvánočně uklizených a vyleštěných místech.

    Naštěstí se nám podařilo v kamnech zapálit a vytopili jsme alespoň v kuchyni, takže už nebylo zapotřebí se tak zahřívat pálenkou. Do toho přišel Josef s tím známým, že se jim podařilo sletovat kotel a že v něm rozdělali oheň, takže za chvíli bylo v kuchyni jako v sauně, ale já se bála otevřít okno, aby se mi saze ještě víc nerozlítaly po domě.

    Sousedi se konečně začali pomalu rozcházet, bylo už něco po půlnoci a jeden nadranej soused zakopl v předsíni o šňůru a shodil mi telefon, takže mi teďko nefunguje telefon.

    Když odešli, seděla jsem úplně zničená v kuchyni a nevěděla, jestli mám uklízet hned, nebo až ráno. Pak jsem si šla raději lehnout, jenomže jsem vůbec nemohla usnout, takže jsem ve čtyři ráno vstala a začala uklízet a uklízela dva dny, než to tam zase trochu vypadalo, jako v normálním domě a ne jako po výbuchu.



Poznámky k tomuto příspěvku
WhiteShadow (Občasný) - 5.1.2006 > Četlo se to dobře, hodnotím tedy dobře. Zvládnutý vypravěčův jazyk, je to reálné a prožité. Libílo se mi to. Přesto hodnotím průměrně. U takových anekdot z našich životů může podobné povídky vynést výš zajímavý závěr. Jak říkám, líbilo se mi to.
Body: 3
<reagovat 
annandale (Občasný) - 5.1.2006 > Vtipny :-))
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter