|
kamení nebolí
krev zaslepuje
a vlasy lepí na čelo
dorotka vyspává
sedm dnů od sazí
oka neotevřela
Marjánku holku nešťastnou
tak tu už pochovali
nebylo peněz na plačky
mlčelo ráno
steklo po špičkách
a pryč
na polích dozrálo
a uvozhřenci nosí o polednách bědy
občas se další kámen i trefí
co ze mě Marjánka odešla
je ve vesnici hukot bez medu
možná že po lesích se dohledám
děti jsem svěřila andělíčkářce
dřív je měla mít na starost
zastavila jsem postel na rozcestí
dorotku uložila do mechu vedle té pravé
a vybrala se na půlnoční stranu
už se stmívá | 
