rohoz (Občasný) - 13.3.2006 > I tato báseň mi trohu připomíná jinou tvou báseň - TO NIC, ale je ke své cti rafinovanější. Dobře přetváří iluzi možného "kdyby" v iluzi "skutečna." a musím uznale říct, že je opravdu krásná svou jednoduchou a mimořádně silnou obrzností - např. celá druhá sloka, každý její řádek, nebo - budu tě volat jménem, opravdu nádherné, stejně tak symbolika lógru.
Čtu ji s odstupem času poněkolikáté, alespoň pro tento okamžik se mi zdá skutečně krásná a plná citu, zcela jistě jedna vůbec z nejhezčích, jakou jsem mezi desítkami jiných posledních dnů četl. Asi to přeháním, ale nemohu si pomoci.