...a jarní vzduch se stočil do lahve,

sám proklouzl úzkým hrdlem,

voňavý a čerstvý.

Sledoval svět skrz zelený plast.

Čas proudil kolem,

vytrvale,

kapku po kapce,

zrnko po zrnku,

ubíhal do léta...

...a v láhvi od sodovky ze zeleného plastu

se skrýval zbytek jara,

voňavý a čerstvý.

Čekal na svou chvíli,

kdy v parném létě unikne ze skrýše

provonět sucho a žár slunečného dne...

...a kapky deště klepaly na vzdušný úkryt,

poslové pozdního léta na kraji podzimu.

Pohrobek jara,

skrčený v PET lahvi,

smutný,

až by člověk brečel.

Sám, navlhlý,

zklamaný...

...a květ námrazy pokryl lahev,

svět se obalil krajkovím.

Zima se vrátila,

stará známá,

mrazivá přítelkyně.

Zbyteček jara utekl hned zkraje,

když první sníh zavadil o jehličí,

vystrašený tichem...