vyprávěl jsem ti
o vůni medu z včelích klátů
v zahradě pod oknem
postele s bílýmí peřinami
tlustými jak břicho tvarohu
kde visí obrázek ježíše
já cítil své klukovství
seno vonělo
bluzka hrotila se ti na prsou
toužil jsem tělem bez pomyšlení
co může být a není
potok šuměl
pod ocelovou kolejnicí
zábradlí vyšší
nežli já
najednou
slyším tóny tvého hlasu
varhany na mši svaté
v kostele ve sboru
hledíš na mne
pohledem jehly gramofónu
upsala's moji duši
copak to nevidíš
žádná jiná
se už nepíše
do zaplněné stopy ?
multi :
