TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 13.5. Servác

Všechny rubriky

Próza

> Próza

>		Povídky

> Fejetony

> Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Matka
Autor: sympathique (Občasný) - publikováno 20.3.2006 (18:53:01)

Dveře se za otcem zabouchnou. Konečně klid.
Omyl. Přiletí matka. Ječí. Už zase. Potřetí za den. Podvacáté za týden. Posté za měsíc.
A ječí a kdáká a vyčítá. Seš sobec. Nekomunikuješ s ním. Neptáš se kam můžeš jít. Kdys včera přišla? Střih. Jsme sobec. Nekomunikuju. Neptám se. Chodím pozdě. Jedním slovem fracek.
Sedím. Čekám až se vyřve. Nesnáší můj přístup. Nevidí žádné moje emoce. Nemůže. Nechápe, že pět už mi není. Kdy jí to dojde?
Asi nikdy. Místo toho začne vyprávět. Jak se měla. Kolik bylo lidí. O modřinách. Za chvíli vstává. Jde spát. Mé hmm už ji asi unavilo. Dobrou noc.
Ale nebude dobrá. Pro ni ne. Celou noc ji budou honit výčitky. A zítra napíše omluvnou sms. Jako bych to viděla.
Dobrou noc.

Už je zítra. Škola. Pípá mobil. Sms od matky. Promiň. Mrzí mě to. Mám tě moc ráda. Bla bla bla. Na odpověď čeká marně.

Osm večer. První dnešní výčitky. Byla dlouho v práci. Ve škole nic nového. K obědu asi kuře. Doma jsem nic neudělala. Chci jít na koncert. Už zas. Byla sem přece v pátek. A dnes je pondělí. Jenom se flákám.
Na koncert mě stejně pustí. Má mě totiž ráda. Nikdo se jí o to neprosí. To neví. Nebo ví. Ale nepřipouští. Myslí srdcem. Úděl matky.

Chystání na koncert. Prozvoň mě! Ne že zase zapomeneš. Ve dvanáct doma. Pusu na rozloučenou.

Chci soukromí. Něco takového ona nerespektuje.
Sedá si na postel. Natahuje. To se ti přece nemůže líbit, ten náš vztah. Ne, nelíbí. Co s tím budeš dělat? Nebudu dělat nic. Trápíš mě. Když se necháš..

Pořád dokola. Řešení v nedohlednu. Možná až budu pryč. Až ji budu vídat jednou za měsíc. Až o mně bude vědět málo. Malinko. Možná. Snad.
Zatím můžu jen zabouchnout dveře.

Poznámky k tomuto příspěvku

Bell (Občasný) - 20.3.2006 > Až dospěješ, nejlépe až budeš sama matkou. Ten kolotoč je pořád stejný. Je-li to tedy příběh z tvého života Ty holé věty tomu povídání dávají spád.		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

	sympathique (Občasný) - 20.3.2006 > Bell> huh, dekuju za kritiku. ja uz se bala ze mi na to snad nikdo nic nenapise.. fakt diky. no jo ja vim, ze je to tak a bude to tak.)

		<reagovat

	Bell (Občasný) - 20.3.2006 > sympathique> Měla by jsi to zařadit do povídek, takhle se to těžko vidí

		<reagovat

	sympathique (Občasný) - 20.3.2006 > Bell> muzu nejak dodatecne?

		<reagovat

	Bell (Občasný) - 20.3.2006 > sympathique> Hledám nějaký návod, jak by to šlo - příště nezapomeň vyplnit "kategorie". Jestli najdu napíšu.

		<reagovat

	Bell (Občasný) - 20.3.2006 > Bell> Našla - klikni úvodem - nápověda a editace příspěvku.

		<reagovat

sympathique (Občasný) - 20.3.2006 > mno myslim ze uz to tam je ne? v povidkach.. stejne nevim ejstli to povidka je.) ale diky za pomoc!

		<reagovat

	Bell (Občasný) - 20.3.2006 > sympathique> Možná "úvaha ?"

		<reagovat

	sympathique (Občasný) - 20.3.2006 > Bell> nevim.)

		<reagovat

	Bell (Občasný) - 20.3.2006 > sympathique> Nech to tak, buď se to líbit bude, nebo ne. Mě to oslovilo, protože přesně vím o co jde

		<reagovat

Emmet_RAY (Občasný) - 20.3.2006 > působí to autenticky, dobře rozsekané na holé věty, jen občas to trošku způsobuje nepřehlednost klidně bych to akceptoval i jako povídku, ale jako takovou ji těžko mohu vynášet do nebes - je to "jen" zápisek ze života, který to všechno dobře vystihnul, ale v beletrii taková věc nikdy není jedinou náplní textu		Body: 4

		<reagovat

	sympathique (Občasný) - 20.3.2006 > Václav Mráz> je to jen takovy pokus, nic vic. proto sem to do povidek zaradit nechtela, bo mi to tak neprislo. ale asi je to lepsi nez to nechat mimo. diky za kritiku.

		<reagovat

	Emmet_RAY (Občasný) - 21.3.2006 > sympathique> stačí normálně vložit do prózy a neupřesňovat podkategorii, když si nejsi jistá

		<reagovat

Quotidiana (Občasný) - 21.3.2006 > ... nebo tu byla rubrika "miniatury"... tohle je taková miniaturní povídka...		Body: 5

		<reagovat

KrtiCa (Občasný) - 21.3.2006 > Přímo z mého období vzdoru! Je fakt, že tímhle si musí projít každý.		Body: 5

		<reagovat

sympathique (Občasný) - 21.3.2006 > diky moc za poznamky.)

		<reagovat

ztratila (Občasný) - 22.3.2006 > Opět trapně souhlasím s václavem, je to dobře napsaný, ale iba jen zápisek.

		<reagovat

	sympathique (Občasný) - 22.3.2006 > Ztratila> no, mel to byt jen zapisek, zachyceni atmosfery, pocitu.. dik

		<reagovat

WhiteShadow (Občasný) - 4.4.2006 > No nečekal jsem to, ale dávám nejvyšší hodnocení, což je u tak krátkých projektů z mojí strany docela vyjímečné. Oslovila mě forma z těch jednoduchých vět, úderné, trefné, upřímné, logické, autentické. Jsem ohromen. Tleskám. Jen tak dál. S pozdravem Stín.		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

	sympathique (Občasný) - 16.4.2006 > WhiteShadow> hmm dekuju moc. nejak od te doby nemam vubec to neco abych mohla psat. tak snad casem..

		<reagovat

Vihar (Občasný) - 18.5.2006 > Forma mne též dostala, zvlášť spojení úsečných podotýkavě oznamovacích vět s příznačným pubošáckým cynismem. Dokonalost ve své třídě. K obědu ASI kuře.. :o)		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

	sympathique (Občasný) - 18.5.2006 > Vihar> to vis, vyjdu z jidelny a nevim.) diky, mne k tomuto tematu ty kratky vety docela sedely..

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + devět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game