Vracel se hudbou
z překvapivých tónin
Byl vítán v dlaních s partiturami
Ještě mu klapky z klavíru vylézají z šatů
Ještě je nedozrálý z ostružin
Má portrét z ánfasu
krásně vykroužený v houslí paži
Má jej viset na stonku ňader milenek Ludwiga van
Jeho prsty zapletené v ostružiny
Z nichž vede cesta pouze skrze partiturní listopad
Kde on sám, klavírista
za dvě stě let
Pnul melodie skrze záclonové látky
Aby smyčcové aroma nadechlo cosi ze rtů
A ještě nedávno
varhaně hovořil v tonoucích
A Seděl na gotické suknici
Umazaný od malin
Prsty s květy
Hrál si