Až se zakroutí obtisk
                         naruby k dolním stromům
                          pochcípá druh jménem červený ptakopysk
                              serenáda zbloudilých očí
                           cíle poztrácené v kusech hadru
                                   roztrhané do úmoru
                               jsou ztichlé šalvěje co podněcují

                                čekání trvá věčnost
                         na tržišti rajských snů vonících hekotem
                           leč nikdo nechce naslouchati
                                    tváře jsou jen iluzí pravdy
                                všechny vidiny mají význam v čudu
                                         proč kouřit sítě duší
                                proč se namáčet do vinné svině
                           proč se orientovat v bratrstvech banálna
                             proč snímat panoptikum pro blbohlavy
                                 proč žít život bez cesty smyslů
                            zodpovězme si pro svůj úděl
                              ad libitum ad libitum in abstracto
                           nihilum vyhulum naše máme náš děd
                                pouhé otisky karetních hráčů
                                     a zlá doba nijakosti
                                   verše sežrali vlci z temnot
                                       páchnoucích jak tchoří údy
                                     odnesli si je do země kostnatců
                                               snad po stezkách nezabloudí
                                                   snad je nezabijí-------cvoci
                                                               22.1.06