Cestou ven...

 

 

Obavy se věší na paty

lepivou pastou problémů,

                 i cesta se v nedohlednu ztrácí,

 

tápavým gestem prozrazená nejistota,

místo světel se tu marionety houpou

                                                                  (ti bezduší panáci)

 

                    Jen přání drží v tom směru,

                        štěbetá hlasem stovek ptáků

 

 

volá z dálky

 

přijď, tak jak jsi,

      i s těžkými náramky…