|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Zrovna nedávno jsem četla, že Jidáš nebyl takový zlosyn, za jakého ho celý svět a Bible považuje. Samozřejmě Bible vysloveně nepíše, že byl „parchant“, ale většina z nás umí číst mezi řádky a pochopili jsme.
Já sama Bibli nečetla. Oprava – četla. Babička mně koupila k Vánocům dětskou Bibli. Na každý týden jeden příběh. Za pět dní jsem měla přečteno. A pátý den jsem začala nenávidět Jidáše – bylo mi asi 10 let. Samo křesťanství se považuje za mírné náboženství, ale protože Ježíš hraje v Bibli „hlavní kladnou roli“, je jasné, že jsme předurčeni nenávidět toho, kdo nám nechal zabít hrdinu.
Pod slovem Jidáš si každý představíme něco jiného, ale veskrze nikdy nic pozitivního. Jidáš – zrada, nenávistatd., ale je tohle nutné?
Našli se spisy, velmi staré „cancy“ něčeho, co ospravedlňuje hlavního „záporáka“ Bible. Těžko říci, zda-li je to objektivní. Nic není objektivní, ani Bible ne. Spisy Kristových stoupenců se od sebe liší. Jako teď v 21. století, i tehdy už měl každý svoji pravdu a svoji představu o spravedlnosti. Těžko říci, co je v Bibli pravda a co ne?!
Těžko říci, kdo vůbec byl Jidáš nebo spíš jestli vůbec byl někdy nějaký Jidáš?!
|
|
|
