Upomínky za život hromadí se mi v dlani,
vrství se jedna na druhou.
Ďábel v mé hlavě šeptá, zaplatíš mi,
žádné dluhy po tobě nezbudou.
Temná pouť k branám šílenství,
po rovné cestě vede…
Zářezy vyhloubené do pivních tácků,
každý za jeden den života.
Pomalu odtikávají hodiny na zdi nářků
a přede mne zasedá porota.
Rovnou cestou za hlasem démona,
který mě svádí…
Předčítá všechny mé hříchy
a ďáblové se už za mě stavějí.
Na miskách vah váží má slova,
které už předem odsuzují.
Podle značek na tváři přede mnou,
se snažím z cesty sejít…
Teď začíná temná pouť,
která vede k branám šílenství.
Kráčím po vyšlapané stezce,
bez jediného rozcestí.
Směrovky napsané krvavou křídou,
pokoušejí se mě zmást…
Porota mne odsoudila,
soudcové se radují.
Temná duše se jim hodila,
a plameny teď mé tělo spalují.
Odklopýtám do strouhy co vedle cesty vede,
možná je to jediná možnost jak neztratit sama sebe…
|