Vím, určitě vím, jsem přesvědčen, že to vím, ač vím, že občas sním, to vím, byť nic nevím, jenže vím, že
jsou pojmy alternativní v provořadí
zavlečené do kompostu rozehřáté a pitomé
vím co to je páska na očích dokořán otevřených
mám paranoiu jistou což mi nevadí když si prozpěvuji
tak nechci ovládnout širý svět protože jeho rytmus je zrádný a nespolehlivý
řídím se vědomím o čemž sním když něco vím jím každého z nás ač si to nikdo nemyslí
vím co je to spravedlnost zarytá do morku kostí co nepočítám je okamžitá propast rétorických vášní jakožto vycítím co je to poslední tečka na nebi sdělím že je to mrak co perlí jako lodní přibližnost
něco se nejeví pozitivně něco je vděk čekání vše zkrátí jen na dlouhý věk
to táhne šňůrou nafoukanou do dálky až do zapomění
ať prší třeba žáby- rozum vše požere
|