|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Muška s kamélií chodí po římse a ptá se...
...lidí, co dole kráčejí.
Na co se může ptát muška - symbol štěstí...
jež pro tvory pod ní laskavě neviditelná je.
Na co se může ptát už neptá se,
posílá je dál do pasáže,
kde had - kamelot dneška
jim prázdné listy rozdá.
Oni čtou...a vidí na papíře, co vidět tam chtějí
čtou myšlenky, které slyší....tak tiše.
Závěje živých těles roní se dál po pasáži....klopítají.
Ladný splín jejich zadrhává se o nedbalé výkřiky štěstí.
Malá holčička pláče a proti proudu stojí,
nedbaje jazyků, olizujících její tváře.
Další plaz a kamelot...je cesta...tu stojíce již s písmeny.
Čím více jedu z rozeklaného jazyka,
tím čitelnější jsou zdejší litery.
A inkoustem budiš krev jedince...
prolitá bezděčně a blaze...
Tím perem prokletým je roh ďábla - herce...
on pěstuje těžiště houpačky na římse.
Vidlemi přehazuje lidské ostatky
a duši při tom zvrací...
plive krev na kamélie..
a bez svědomí se vrací...
To vše i opomenuté...
může být útvar - svět
květinka křehká
se slinou na pestíku,
jež stéká.........teď.
|
|
|
