|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
V nedochvilném trápení samoty
ve spadaném listí bez moci
padám a máčím v kalužích si kalhoty
slzy stékající po tváři neoholených časů
schovávám neotřelý výraz smutku
na konci všeho stojím tu sám
do dáli volám Tvé jméno
a ty ? Utekla‘s mi....Janičko – Jano
jak rád skládal němá slova v papír
a ruka byla mi médiem
jen osud ví .......
plavu v tom listí a hrabu se níže
hřbitovem, kde domovem jsou mi kříže
na nich uléhám a vzlykám bez rozloučení
jak krásné bylo naše sladké milování
pak přišla zpráva a druhá ........
jak patrona byla moje láska slepá
i tak otvíral dál jsem náruč pro Tebe
a teď trmácím se neznavší sebe
jen trochu smutku a pláč jen v tváři
srdce mé jen na oltáři
v něm dýka tvoří křižovatky
a v mé mysli nic než smutky
rty mé po Tvých stále prahnou
pro Tebe byl bych klidně oblohou němou
pak mraky a déšť .....
krev z mého těla smyl
a já sám tu opět pozbyl
|
|
|
