swedish_nigg (Občasný)

řekl bych spíš memento existence, než neexistence, která je nepředstavitelná.

báseň s názvem "neexistence" může být buď ironická, nebo může být negativním popisem existence, která tu byla. to si myslím, že je případ téhle básně.

mnohem výstižnější slovo (a v tomhle případě jde o všechno, jelikož název jako je tenhle je definující!) by tu bylo místo "neexistence" například jednoduše smrt, protože u zemřelého předpokládáme, že žil, kdežto u neexistujícího nemůžeme předpokládat nic určitého ani neurčitého (proto se mi, i vzhledem k názvu, líbí první strofa. je to určitý a kompaktní obraz, který sám sebe zahaluje a znejasňuje vzhledem k tomu, co významně předdefinovalo jeho recepci):

socha je určité memento existence, "ztuhnutí" je třeba umíráním, ale ne přechodem z existence do neexistence, ztuhnutí je změnou stavu, která nepopírá ontologický status toho, co se mění: existuješ sebe-vědomě i sebe-nevědomě

sama vidíš, že se něco stalo - poezie trpí velká slova, někdy jimi trpí sama