ariel (Občasný) - 14.11.2006 > peklo peklo> dívám se do Antologie anglické literatury. není to procentuálně tak časté, ale zdá se mi, že častější proti české literatuře. teď mám na mysli zvlášť tu starou. John Donne. "Observe his Honour, or his Grace", jeho současník jakýsi Herrick: "Fair Daffodils, we weep to see" Keats: "Bold Lover, never, never canst thou kiss" nebo "O what can ail thee Knight at arms/Alone and palely loitering?/The sedge has withered from the Lake", Graves: "The strength of Collective Man"
musel bych mít nějakou antologii českou a porovnat to v ní. ale mám pocit, že to nějak souvisí s anglosaštinou. a když si vezmeš o kolik víc věcí se v angličtině píše v běžné řeči velkým písmenem: dny v týdnu, adjektiva národností, běžně svátky, též v titulech, náboženských vyznáních, jedinečných institucích, u historických událostí (The World War Two) - viz Haisova Mluvnice str. 341
tak zjistíš, že to podhoubí tam je.
mám běžnou zkušenost, že když chce autor něčemu propůjčit takový filosofičtější, obecnější význam, dá tomu na začátek velké písmeno... a taky je tam tendence zjedinečňovat určitá slova, dávat jim význam vlastních jmen