za to, že neuchopíš sama
zlato, že stojíš ve sprše sama
jsi a budeš vždy odsouzená
uvidíš ve stínu strach
mí penzum je pomáhat
vychrlil sem na něj,
když celej večer chtěli všichni všechno vědět
nešlo je odmítat
stejně i bájný odjižděj pokaždý zrazeni
...proto
, že nejde vzdorovat obtížím a všem
poznal jsem jí a právě potom
zbystřil zrak na ní
je sama a opuštěná,
teprve zvyká si
chytila opačný směr a utíká si
doháním jí po stametrech
i nejbližší z ní netuší
okolí teprve zvyká si
pak...
opřeni o skleněnou vytrýnu
říkáme si do vlasů
...pravdu
říkám jí: je krutá
konečně poznala,
vítej a buď osvobozena
říkám: procitla
svět není jenom vyšlechtěné jaksi
svět zdvíhá se nad oblak
krčís rameny a řveš tohou
jsi komplex a přitom slza sněžnou touhou
... řveš do dálek
tam
ten zklamal
další přibyl v průchodu
chtěla bys najednou příliš
...vrháš se do dálek
kéž by
...znamenalo řešení tvého ušmudlaného já
kéž by
...by bylo ze zahrad
kéž by
...tvoje procitnutí znamenalo o mě stát
už je pozdě
tak du spát
|