TROSEČNÍK

Trosečník ostrov našel,

rozkvetlý ráj,

s podmanivou květenou a vůní

Jeho pevnina je  zde a v dáli…

V mlze vrcholky hor  se

tyčí

Náhoda tomu chtěla,

Sluncem mraky rozehnala

Domov s jasnou tváří hor,

jejich řečí,

jak když potůček zurčí

Vrcholky s něžnou

vizáží lákají,

poutníka přesvědčí,

aby setrval,

chrámem se stanou

Návrat pevniny

 návštěvou z kosmu?

Poustevník pobytí vítá,

život vlastní hlídá,

nechce zemřít sám…

zůstane s novou láskou,

bývalou však nezradí….