|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ahoj, já se menuju Rach Cvach a bydlím ve městě Golkol na Marsu.
Můj pozemskej kamarád Godzilla mě požádal, abych vám vyprávěl ňáký veselý marťanský historky.
No, tak teda jo, i když nevim, jestli rozumíte humoru s Marsu. Asi budu muset spoustu věcí vysvětlovat
,ale ta historka je celkem dobrá. Je to o mým bráchovi Bum Cvachovi a jeho slečně na inzerát.
No, a už abych začal s vysvětlováním. U nás, samců Marťanů, se pohlavní pud probouzí přesně ve věku
62 let, 3 měsíce,9 dní 6 hodin 42 minut. Projevuje se to nápadným zvětšováním hlavy, a to někdy až do bizarních rozměrů.
To se právě stalo našemu Bumovi. Nemoh vůbec zvednout hlavu ze země, takže ležel na zemi a volal:"Ženskou!"
Rodiče to dost šokovalo. Von byl Bum do tý doby takovej zakřiknutej a řikal jenom " Ahoj", "Dobrou chuť", "Dobrou noc", "Tak jo", "Tak já du"
a podobně. Většinu dne trávil ve svým pokoji, kde si z populárního časopisu Ble Ble vystřihoval fotky ze závodů
v jídle. K tomu si nahlas pouštěl muziku, většinou skupinu Chro Chro, aby k němu nikdo nechodil.
A tak se rodiče rozhodli, že ho nenechaj trpět a podali v redakci Ble Ble inzerát " Mladý, slušný,perspektivní
chlapec z dobré rodiny hledá charakterní a pracovitou dívku." Dost se nad tím textem hádali, ale nakonec se
jedna vozvala, no teda spíš její rodiče. Asi za dva dny k nám i s dcerou přišli na oběd. Měli sme fakt sváteční jídlo-
procesory s vazelínou. K pití byla naše národní specialita: voda s chlórem. To, co na Zemi teče z vodovodů,to se s
naší vodou s chlórem nedá srovnávat. Ta vaše je proti naší úplná limonáda. U nás, když vypijete deset litrů, tak zežloutnete
a začnete se děsně smát. Jen si to zkuste s tou vaší!
No, tak to byla taková kulinářská odbočka. Takže sme leželi u jídelní postele a rodiče tý slečny pořád všechno chválili i Bum se jim zamlouval.
Menovali se Migovi. Pan Mig po jídle zastříhal nosama a řek: "No tak, abysme nezamluvili, proč tady sme..." a táta na to " No Bume, ukaž slečně Pigi svůj pokojíček."
"Takovej bordel ste v životě neviděla", dodala máma. Tak tam Bum a Pigi šli. Pigi byla trochu menší než Bum,krátký azurový vlasy , tři červený voči a celkem
byla při těle. Bum nevypadal moc nadšeně, když votvíral dveře. V obýváku se zatím rozpoutala debata na téma, jak jsou dneska ty mladý k ničemu, a hlavně ty naši. Radši sem šel
poslouchat ze Bumovy dveře. Koukal sem dovnitř klíčovou dírkou.
Bum tupě civěl před sebe a mlčel. Po tvářích mu stékal zelenej pot (my Marťani se potíme zeleně) Pigi se na něj upřeně dívala. Za chvíli vytáh z šuplíku album, rozevřel ho
a roztřeseným hlasem se zeptal: " Znáš Groga Ursta?" Pigi zhluboka vydechla "Ne". " To je tendle. V devětašedesátym porazil Tuna Biga ve finále. Sněd dvanáct kompresorů, šest
monitorů a čtyři vrtačky a vypil třicet litrů benzínu" "Hm, tak to je dobrej" "Já sem jednou vypil pět litrů a blil sem.""Hm" Následovalo asi pět minut ticha. Bum byl eště zelenější,
jak se potil a Pigi se na něj koukala přimhouřenejma vočima, který jí jakoby fialově svítily. Pak pronesla votráveným hlasem: " S tebou je teda zábava."
"Éé", protestoval Bum," a jakkkou muziku poposlocháš, já tam pustim třeba Chro Chro, ne?" "No, já poslouchám všechno."
Tak to teda pustil, a znělo to eště vodpornějš, než normálně. Pigi se místo na Buma koukala na zem."Támdlecto je ponožka?", křičela přes Chro Chro. " Ty tady máš
pěknej bordel!" Bumovo éé nebylo ani slyšet. Po asi třech "písničkách" se Bum ozval:"Jé, ppromiň, já musim na záchod" a praštil mě dveřma do hlavy. Fakt závidim Pozemšťanům, u kterejch se dveře otvíraj dovnitř.
Ani se za mnou nevotočil a zavřel se na záchodě. Pigi na něj asi deset minut poctivě čekala, pak si ale vzpoměla, že v obýváku je křemík a voda s chlórem. Takže tam odešla.
V obýváku už všichni byli docela žlutý (vod toho chlóru). Křemíku už taky bylo posledních pár plátků. Naše máma zrovna
vyprávěla: " No, náš táta, to taky nebyl žádnej romantik, že jo,táto. Dycky, když sem přišla,tak se někam skoval. Ale časem si zvyknul, a jak se pančku nakonec dokázal vodvázat, to
sem se až sama divila!" Migovi de rozesmáli, táta se ironicky rozhlíd a dodal:" Tak nevim, jestli je to kompliment nebo výčitka." "Samozřejmě, že pochvala", utěšovala ho máma a položila mu ruku na koleno.
" Von se ten Pum taky skoval", pokračovala v tématu Pigi, "na záchod". Atmosféra začla houstnout. Chvíli všichni mlčeli a máma pak řekla " No, nebojte se, von určitě za chviličku příde" " To bych taky řek",
podpořil jí pan Mig," takovej chlap jako hora, ten že by se skovával?!"
" A jak von byl natěšenej!," připoměl táta."Teprve dneska ráno uzved hlavu, jak mu ve středu narostla!" Všichni asi deset minut mlčky srkali vodu s chlórem. Tu a tam si někdo povzdychnul:" Co tam
sakra dělá." Tak sem se nabíd, že se tam podivám. "Řekni tomu blbovi, ať okamžitě vyleze!""No tak, táto mírni se", protestovala máma.
Zabouchal sem na dveře. " Už sou pryč?", ozvalo se zevnitř.Ďábelsky sem se zasmál: "Ne, ale už sou všichni pěkně nasraný a máš vylízt"."No jo, já už du"
Vyřídil sem to v obýváku, a Bum kupodivu přišel skoro hned, i když se celej klepal. Asi tušil, co ho čeká. "Tak co, Bumíku, neni ti špatně?", začala
rozhovor paní Migová."Tttrochu." "A jak ste si před tím popovídali?" " Nó, ééé, dobrý." Pigi zas nasadila ten svůj zabijáckej pohled. " A vo čem ste mluvili?"
, pokračoval ve výslechu táta. "Éé, no,éééé!,to, éé." "Ukazoval mi album a pouštěl ňákou muziku", vložila se do toho Pigi. " A proč nám to sakra nemůžeš říct sám?!
Von už vod mala dělá to svoje é é , to seš takovej blbec?!" "Éééé!", vykřik Bum, nabral si plnou hrst křemíku a odběh do svýho pokoje. Máma s tátou pak seděli jak vopařený
a Migovi začali jednohlasně říkat "Jé, to už je hodin, to už aby sme šli!" A fakt hned vodešli.
Táta pak hodně nahlas, aby to bylo slyšet ve všech pokojích, bědoval: " Taková vostuda, co sem komu udělal!" Ale máma na to jedovatě odpověděla
"No jo, to sou ty tvý blbý geny"
|
|
|
