TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 25.11. Kateřina

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Avarde, čaja!
Autor: Janele z Liků (Občasný) - publikováno 23.1.2007 (00:31:53)

sojka (Občasný) - 23.1.2007 > Nemám je ráda, tyhle básně se sociálním podtextem. Ne kvůlivá tomu, že se píší, ale, že se nabízejí, pro tu prvoplánovost, která se je ráda zaměňována za surovost. Myšleno jako neopracovanost, aby mi bylo rozuměno. Surová cikán, dobrá cikán, jinak to nemá smysl? Pokud mi bude autorka oponovat, tak proč je tam k tomu obrázek muzikanta žebráčka? Účelem téhhle básně je dojetí a cinknutí na strunu, dzunu, dzunu. A když tak kouknu na ten text, v čem je surový? V čem ta surovost spočívá? V tom, že je třeba projít rychle kolem hloučku cikánů, aby nebylo dotyčnému ublíženo, aby neviděl problémy, když klopí zrak? Každý, kdo jednou vkročil do cikánské hospody, jaksi instinktivně ví, že není radno se tam zdržovat příliš dlouho. Tady mi vadí to, že se to má v téhle básni s cikány jako s anděly. S obojím se musí velice opatrně, aby z toho klišé nekoukalo jako podolek. Kdyby k tomu autorka dodala zapálené parkety a kolem romskou rodinu zpívající teskné písně, výsledný dojem by byl dokonalý. Možná bylo mojí chybou, že jsem prolítla i poznámky, ale ten prvotní dojem to jenom umocnilo. V podstatě na to odkazuje už i poznámka v úvodu, ta o tom ghettu.		Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli sojka

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)