TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 22.11. Cecílie

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Toto není dýmka... z kolekce Když MODeLY zestárnou
Autor: j'en ai marre (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

farišta (Občasný) - 14.2.2002 >		Body: 5

		<reagovat

Zefram (Občasný) - 12.2.2002 > Duvody, duvody, zadam duvody!!! Copak je dnes filozofie na tak ubohe urovni, ze staci konstatovat tri druhy rozumu (operatio, virtus a pietas), aby vsichni padli na zadek pred tou sofistkovanou argumentaci? Proc bych vubec mel souhlasit s takovym evidentne umelym clenenim, jehoz jedinym ukolem, jak to alespon vypada, je slouzit predem stvorene myslence, a sice ze operatio samo o sobe nestaci. Kde jsou duvody? Anebo jiz nejsou treba? Klidne bych mohl vymyslet deset nebo sto kategorii rozumu, aniz bych se nejak zvlast unavil. Ani jedno z takovych rozsirenych cleneni by nebylo o nic mene mozne nez to, ktere zde bylo nastineno. Proc treba neclenit rozum na (take k tomu nemusim podavat zadne duvody) na abstraktni a konkretni, nebo na matematicky, prirodovedny a humanitni? A muzeme dodat jeste dalsi kategorie jako je syntetizujici, analyzujici, deduktivni, induktivni, cynicky, chladnokrevny, otevreny, uzavreny, naslouchajici, hluchy, slepy, neuprosny atd. Vse toto je stejne mozne jako tri uvedene kategorie. A stejne tak to muze slouzit k argumentaci ve prospech takovych teorii, ktere budou s nastinenou v naprostem rozporu. Stejne tak mi nezbyva se usmivat prohlasenim, ze nynejsi stoleti se bude v mnohem podobat tomu, co popsal Aldous Huxley v Konci civilizace. Cetl jsem uz mnoho takovych predpovedi. Jedni vidi nuklearni spoust, jini konec zavineny biologickymi zbranemi, dalsi, jen o malo optimistictejsi, nam maluji perspektivu vsevykoristujiciho kapitalismu, ktery bezohledne expoatuje existujici zdroje a reprodukuje existujici socialni nerovnosti, jeste jini, mnohem vetsi optimiste, vidi budoucnost temer jako raj skvelych moznosti uplatneni a globalniho radu. Slozitost sveta je vsak takova, ze neni v nasich moznostech nahlednout tak daleko. Nemame k tomu zadne nastroje a i samotna moznost takove predpovedi je velice pochybna. To rozhodne neni prijatelna argumentace. Opet lze zkonstruovat takovou predpoved budoucnosti, ktera bude nastinenemu obrazu dokonale protirecit, aniz by existoval jediny duvod k preferovani jedne pred druhou. Za jeste pochybnejsi povazuji zminene nazory tykajici se "vystavovani ve vedeckotechnicke galerii" a "redukovane palety barev". Nebylo nijak dokazano, proc by metodologicka kriteria vedy a tedy i ona paleta barev, se kterou zobrazuje svet, mela byt nejak neuplna nebo nepresna. Docela klidne tedy mohu zastavat svuj nazor, ze veda ma naopak mnohem vice barev nez je obvykle. A mohu to podlozit stejne presvedcive, protoze vagne. Neni preci veda nasi osvoboditelkou od jha antropomorfismu nazoru, ktere nam od mladi vtloukaji do hlavy nasi nejblizsi, antropomorfismu, ktery vznikl ze sebestrednych predstav v dobe, kdy lide nemeli jeste ani poneti o svete kolem a tak si jej vysvetlovali pomoci pojmu jim vlastnich a blizkych? Neni prave ona tim, co napravuje nase zkreslene predstavy, pokroucene vlastnim nepresnym videnim a citenim, jak jej prezentuje "pietas"? Nedava nam novy obraz reality, plny barev a fantastickych tvaru. Vzdyt kdo by si jeste pred peti staletimi byl schopen predstavit neuveritelnou rozmanitost a take velikost sveta od jeho nejmensich castecek az k astronomickym objektum? Muze i ta nejdokonalejsi mytologie soutezit s propracovanosti a skvelosti obrazu, ktery nam predestira moderni veda? Nadarmo fyzikove nemluvi o krase svych teorii. Krasa neni jen vysadou zvatlalu, co vydavaji sve sbirky a tvari se jako umelci. Krasa sidli i ve vedeckotechnickem muzeu a ma o to vetsi cenu, ze neni samoucelna. Jak je videt, lze argumentovat pro i proti vede, a to s pomoci stejnych symbolu a stejne patetickeho jazyka, ktery svymi obsahlymi alegoriemi pouze burcuje emoce a pozveda je na pravoplatne argumenty. Takovyto zpusob filozofovani je tedy zcela zcestny, nikam nevede, nepocitaje tedy nekonecne spory a zbytecne hadky. Existuji vsak nejake pevnejsi duvody, proc vedu vyzvednout na piedestal slavy, anebo ji naopak strhnout? Ja verim, ze ano, a slibuji, ze je brzy prednesu. To by ovsem mel udelat i Bobr, nebot zatim neukazal nic nez nepresvedcive apely a pochybne argumenty. Nezapomenme, ze i galerie filozofickych vytvoru ma sva pravidla, kterymi omezuje tvurce. A ja, Bobre, rikam, ze ty jsi dane hranice jiz prekrocil.		Body: 1

		<reagovat

	farišta (Občasný) - 14.2.2002 > Zefram> "Krasa neni jen vysadou zvatlalu, co vydavaji sve sbirky a tvari se jako umelci. Krasa sidli i ve vedeckotechnickem muzeu a ma o to vetsi cenu, ze neni samoucelna." Tak tahle věta mě vysloveně zaujala. Možná na tom dělení rozumu operatio x pietas x virtus něco bude.

		<reagovat

	j'en ai marre (Občasný) - 15.2.2002 > Zefram> Děkuji za reakci. Jsem sice trochu smutný z tónu, kterým je psaná. Cítím, že ať napíšu cokoliv, nebude to k ničemu. Snad si to tedy alespoň přečeteš... (I) REDUKCE FILOSOFIE NA GNOSEOLOGII (aneb pokus udělat z ní služku vědy, tak jak se o to pokoušela theologie) Ptáš se mne (až příliš pateticky) na důvody a tvrdíš, že filosofie je na ubohé úrovni. Jak jsem si již všiml, a také ti myslím vyčetl, vycházíš z vědeckého obrazu filosofie. Škoda, že jsi ve své reakci nevěnoval pozornost odstavci, kde popisuji jak jsou vědci schopni přistupovat k náboženství. Ty totiž filosofii redukuješ na jeden její směr - na teorii poznání. Já tvrdím, že ve filosofii jsou i jiné problémy a momenty. Mluvím o filosofii existence. Není náhoda, že její zástupci mají blízko k umění, poezii - podle tebe „plkající diskursy“. Ve fóru píšeš: „Logika není žádný nadiktovaný řád věcí, který utiskuje myšlenky a znemožnuje dobrat se jejich skutečného jádra“. Směšné, když neustále zavrhuješ oblast lidské existence, umění, prostě vše, co se ti „nehodí do krámu“. Heidegger píše v §6 Bytí a čas o nemožnosti uchopit člověka (pobyt - tj. jsoucno, které si uvědomuje své bytí) tradičními kategoriemi, kterými se uchopují ostatní jsoucna (výskyty - v terminologii M.H.). Věda nedisponuje prostředky pro zachycení člověka, jako pobytu. Než zavrhneš celou filosofii existence, zkus se s ní trochu seznámit.Tolik k problému „ubohosti filosofie“. (II) DŮVODY (a) Co mne vedlo k sepsání textu. Ve svém patetickém dožadování důvodů jsi nějak zapomněl říci o co ti jde, o jaké důvody. Pokud jde o důvody, které mne vedly k napsání tohoto textu, tak je to (a myslel jsem, že je to patrné z textu samotného) zejména problem pověry (proč jsem neužil slova „mýtus“, o tom později) o vědecké objektivitě, která je vytvářena redukcí, ale snaží se mít monopol na skutečnost a s tím spojenou legitimizující moc (stejně jako dříve náboženství; tak proti němu bojoje až se zdá, že zaujímá jeho místo). A vlastně, proč neocitovat docela trefný odstavec eseje Každý může být stou opicí (Bělohradský): „Objektivita, vyráběná metodickým odmýšlením od situovanosti každého vědění v síti lokálních, osobních či tradičních vztahů a skrupulí, NENÍ NEŽ MOCENSKOU KONSTRUKCÍ, jejímž strategickým cílem je ZBAVIT HLASU (=prohlásit za plkající diskursy; pozn. Bobr) celé národy, třídy, rasy, civilizace, živočišné druhy, planetu Gaiu. Když promluví objektivní fakta, musí zmlknout každý protestující hlas, JINAK BUDE PROHLÁŠEN ZA HLAS BLÁZNA ČI EXTRÉMISTY (nebo plkající diskurs; pozn. Bobr).“ „Je třeba ZUŘIVÉ LHOSTEJNOSTI, abyste přeslechli hlasy života, jež odporují vašim absolutním výnosům,“ napsal Karel Čapek. (b) Kosíkovo „tři aktéři“ - nikoliv tedy druhy rozumu. Dvacáté století zažilo hned několik krachů vědy na poli morálním. Věda je opravdu mocný nástroj. Kosík se svým podobenstvím snaží poukázat na to, že svět má i jiné rozměry než mechaniku, kterou popisuje operatio. Nečekal jsem, že to nepochopíš. Zkusil jsem to ilustrovat na zkušenosti smrti - opět jsi to přehlédl, zdá se. (III) PROBLÉM REDUKCE A OTÁZKA DUŠE U K. R. POPPERA (a) Redukce. Doporučuji ti Popperovu knihu Život je řešení problémů. Popper je totiž natolik moudrý, aby si uvědomil, že i vědecké poznání má své meze. Hluboce s ním souhlasím, když píše: „...ve vědě nemá nic tak velký význam jako úspěšná redukce...ve vědě se steží najde významnější redukce, která by byla úplně úspěšná. I ty nejúspěšnější redukcionistické pokusy zanechávají něco nevyřešeného...domnívám se totiž, že silnější zdůraznění (tj. nikoliv prohlášení za plkající diskursy; pozn. Bobr) toho, co se často považuje za vědecké prohry (tj. velkých otevřených problémů vědy), může být velmi užitečné.“ (str. 41-42) (b) Duše. Popper rozlišuje tři světy: „svět 1“ (svět fyzikální hmoty, silových polí atd.), „svět 2“ (svět vědomých a asi i podvědomých zkušenstí) a „svět 3“ (zejména svět mluvené, psané, tištěné řeči, jako je vymýšlení mýtů, vyprávění příběhů, ruzné teorie, teoretické problémy, chyby a argumenty). Teď, Zeframe, čti pozorně! Zde spočívá problém tvé „zuřivé lhostejnosti“ ke všemu, co označuješ jako „plkající diskursy“: (citace, str. 64, tamtéž.) „Zavádím pojmy „svět 1“, „svět 2“ a „svět 3“, jen abych zdůraznil (omezenou) AUTONOMII těchto oblastí. Většina materialistů, fyzikalistů a redukcionistů (sem počítám tebe, Zeframe, neboť zastáváš identitu mozku a duše) tvrdí, že z těchto tří světů skutečně existuje jen svět 1, a že je proto autonomní. ...to je totiž popření existence lidského ducha a lidského sebevědomí - oněch věcí, jež řadím k nejpozoruhodnějším a nejpodivuhodnějším ve vesmíru.“ Takovéto stanovisko nazývá Popper trefně (a odlehčeněji než výše zmíněný Čapek) PŠTROSÍ FILOSOFIÍ: „Problém vztahu mezi tělem a duší zmizí triviálně hned, jakmile existenci duše nebo těla popřeme.“ (str. 87, tamtéž) (IV) ŽÁNR UTOPIE Vysmíváš se mi, že si beru příklady z Huxleyho knihy. Okázale tvrdíš: „Četl jsem už mnoho takových předpovědí“. Opět se zde ukazují meze tvého pštrosího pohledu na svět. Problém je v tom, že Huxleyho čteš jako Verneovku. Utopie a science-fiction jsou trochu odlišné žánry, řekl bych. Utopie (jako Orwell) ukazuje na určité problémy, které již jsou a dovádí je „až dokonce“. Číst Huxleyho jako věštbu bych si nedovolil. Proč tedy tvrdím, že toto století bude spíše patřit Huxleymu? Huxley totiž postihl docela dobře problém obsese technikou, problém bezvýznamnosti pravdy. Vtip hypnopedie je v tom, že se o ní ví, není to nic tajného, jak by to popsal Orwell. Nikoho to už nezajímá. A nezájem je velký problém dneška (přinejmenším je to dobře patrné na krizi demokracie - neúčast u voleb). Já si vybírám hlavní hrdiny a jejich příběhy pro ilustraci, kam až může dojít hegemonie operatio. Nemyslím si, že by se to někdy stalo, ale bylo by zajímavé hledat paralely. Stejně jako s Orwellovým newspeakem a doublethinkem. Utopie není tedy předpověď budoucnosti, ale má spíš blíž k satiře (třeba Vonnegut) a upozorňuje (a někdy velmi trefně) na problémy, které již lze najít. (V) PALETA VĚDY A POZNÁMKY K MYTOLOGII A ANTROPOMORFISMU. Opět: nevěnoval jsi pozornost příkladu z religionistiky. O přímo bytostné neúplnsti vědy jsem již psal výše. Opravdu skvělě předvádíš naprosto scestnou interpretaci antropomorfismu a mýtu. Jistě, věda je dobrý nástroj k odvržení antropomorfismu. To se jí povedlo - až příliš, řekl bych, občas mám pocit, že ani lidi nepopisuje antropomorfně, ale mechanomorfně. Navíc si myslím, že právě myšlenka antropomorfního chápaání Země jako Gaii otevírá zajímavé možnosti, včetně toho, že by to mohlo pomoci řešit i některé ekologické problémy. Teď se mi jistě už zase vysmíváš, ale já skutečně zastávám názor, že POUZE technika už zde nepomůže. (odkazuji na místo svého textu, kde píši o pasti retropie, které jsi asi také přehlédl). Za zcela ubohé považuji redukci mýtu na pověru. Pokud by jsi jen trochu sledoval postmoderní filosofii, věděl bys, že pojem mýtu zažívá renesanci a poukazuje na to, že mýtus je prostě rovnocenné uchopení světa. Odkrývá zase jiné horizonty než věda (která se sama stává mýtem - ovšem mýtem v degenerovaném smyslu, který mu sama připsala bez snahy o hlubší interpretaci). Mytologie tedy s vědeckým obrazem soutěžit nemůže - je to jiný sport, když už příjmu poněkud stupidní přirovnání k souteži. (VI) SAMOÚČELNOST KRÁSY? Opět degraduješ umělce. Pochybné je také spojení krásy a účelu. Takové spojení nám předváděli propagandističtí básníci za komunismu. Agitka. Myslím, že krása je především silná tím, že nabízí zážitek, někdy i katarzi a že probouzí údiv, což je jedna z nejkrásnějších věcí, kterou lidi umí. To, že technika může být krásná a fascinující je pravda, v tom se nemýlíš. Mýlíš se, když krásu spojuješ s účelem, jako kdyby k ničemu jinému nebyla. (VII) PATETICKÝ ZÁVĚR Z výše uvedených slov sand vyplývá, že si nenechám jen tak vnutit tvůj výpad, že jsem překročil hranici mezi filosofováním a tlacháním - jak ji nazývám já. A pokud jde o tlachání, tak narozdíl od tvého pojetí plkajících diskursu: mně tlachání nevadí, pokud se nevydává za něco jiného. Stejně tak mi nevadí ani věda, ani filosofie jako teorie pozání, pokud se ovšem nevydává za monopol na skutečnost. Omlouvám se, ale tento text jsem (ano, z lenosti) nerevidoval po stránce gramatické. Což je však u mne výjimkou.

		<reagovat

j'en ai marre (Občasný) - 15.2.2002 > Když o tom všem tak přemýšlím, napadá mne zeptat se tě na několik otázek - abych měl jasno ve tvém stanovisku. 1) Filosofie existence, tedy: Jaspers, Heidegger, Patočka patří podle tebe do "plkajících diskursů", tj. nemají žádnou výpovědní hodnodtu? 2) Myslíš, že je věda při své redukcionistické metodě schopna postihnout skutečnost v její pestrosti a pluralitě? 3) Rozlišuješ mezi smyslem a účelem? (zde odkazuji na svou reakci pod Centaurovým textem O "smyslu") 4) Myslíš si opravdu, že mýtus je jen primitivní pověra? 5) Heidegger odlišuje člověka (pobyt) od všech ostatních jsoucen (výskytů). Rozdíl vidí v tom, že člověk si uvědomuje své bytí táže se po něm. Připouštíš rozdíl mezi pobytem a výskytem? 6) Je duše identická s mozkem - tj. je tedy to, co je označováno jako duševní stavy (zloba, úzkost, cit) pouze stavem mozku? Řečeno s Popperem - opravdu zavrhuješ existenci "světa 2" jen proto, že lidé (a věda) o něm nejsou schopni vypovídat tak určitě jako o jiných oblastech světa? Jsem si vědom obtížnosti kladení otázek, myslím ale, že alespoň na některé by jsi měl být schopen odpovědět aniž by jsi mi vyčítal jejich "vágnost". Na odpovědi se těším a děkuji za podňotnou reakci.

		<reagovat

Zefram (Občasný) - 15.2.2002 > 1) Tezko mohu odsoudit Jasperse, kdyz ho poradne neznam, Patocku jen malo a ani Heideggera skutecne hluboce. (na druhou stranu je velice pravdepodobne, ze nahodny vzorek, ktery je mi znam, poskytuje velice presnou informaci o celku alespon v podlenim pripade) Ja nerikam, ze filozofie existence je o nicem. Na druhou stranu vsak filozofie, ktera se pta a odpovida si, aniz by vubec zkoumala, za jakych okolnosti tak muze cinit a co tak muze ziskat, je jiste chybna, ne vsak nutne bezcenna. 2)Redukcionistickou metodu pouzivaji vsichni, a plkajici diskursy jeste vice nez ty, ktere jsou za to nejvice kritizkovany. Pro omezeny lidsky mozek je redukce jedinym zpusobem, jak zachytit realitu. A tady je prave videt, jak filozofie bez gnozeologie tape a dochazi k neuveritelnym nesmyslum. Redukcionismus proste neni vlastni jen vede a navic neni vubec jiste, ze zkusenost je pluralitni. Oboje je naprosto nepodlozene. 3)Smysl a ucel jako kategorie nepouzivam. Nechci rici, ze je zavrhuji, ale pro nic, co tvrdim, jsem nikdy tato slova nepotreboval. 4)Mytus je primitivni povera. Sireji se o tom velice brzy zminim. 5)Otazkou je, zda se clovek vubec od okolniho sveta nejak odlisuje. Moje odpoved na tuto otazku zni nikoliv. A bez noetiky o tom lze stezi diskutovat. 6)Nebudu s Popperem zavadet svet dve, ani svet tri. Opet to povazuji za gnozeologicky nepodlozene. Poppera uznavam jako filozofa vedy a jednoho z nejlepsich, kdo se zabyvali v minulem stoleti teorii poznani. V tomto bode s nim vsak nesouhlasim. On sam tento svuj nazor podklada jen velice vagne a nepresvedcive. A opet konstatuji, ze bez noetiky se v tomto problemu nelze orientovat. Na radu tvych namitek jeste urcite odpovim. Nyni jen jedinou poznamku. V "galerii" filozofie je zcela jiste jednim ze zakladnich pozadavku logicka konzistence. Stejne tak se zada, aby predpoklady, retez myslenek a konecne zavery byly predlozeny k finalnimu prezkoumani. Jak ty rikas, zadne tajnosti a nejasnosti. Konstatuji, ze ty sam se temito pravidly ridis. Pak vsak nechapu, jak muzes tvrdit, ze takovato pravidla jsou omezujici a chybna (temer tataz ma vedecky diskurs). Rezes si vetev, na ktere sedis, zpochybnujes vlastni uvahy, ktere te vedou ke zpochybneni.

		<reagovat

Zefram (Občasný) - 15.2.2002 > Uvedomil jsem si, ze prece jeste neco musim nut nedodat ke sve odpovedi na tvou reakci. Zpusob, jakym jsem reagoval na tvuj text, nebyl zcela korektni, byla to prvni reakce, prudke odmitnuti. Snad me to omlouva za obcasnou netaktnost, misty jsem byl az prilis jedovaty. Ovsem podstata mych namitek je jasna a niceho z ni jsi se nedotkl. Chtel jsem po tobe, abys mi dodal duvody. Tak jsi vsak NEUCINIL. Nemyslel jsem totiz duvody, ktere te vedly k sepsani textu. Snad jsem mel byt jasnejsi a zvolat: "Argumenty, argumenty, zadam argumenty." A vyjadreni tveho odporu k monopolizujici vede neni argumentem, to bys totiz musel take dokazat, ze ostatni myslenkove systemy monopolni nejsou (a o tom mam sve pochyby). Proto te vyzyvam znovu. Predloz k tomu, co tvrdis, duslednou obhajobu. Ne Huxleyho, ne vyroky o mocichtive vede, zcela konkretni duvody, proc by kdokoliv mel tvuj nazor prijmout za svuj.

		<reagovat

j'en ai marre (Občasný) - 19.2.2002 > Taky bych rád slyšel něco k problému objektivity, jak jsem ho nastínil citací V. B. v reakci. Naléhám, jelikož mi stále leží v hlavě ty plkající diskursy - myslím, že V.B. tady činí ostrý výpad proti hegemonii vědeckého diskursu, který svou legitimitu čerpá právě z iluze objektivity.

		<reagovat

j'en ai marre (Občasný) - 19.2.2002 > Zatím jen k odpovědi na otázku 5) Jak si tedy mám vysvětlit to, že člověk tak výrazně mění své okolí? Mimo jiné je to podle mě tím, že dokáže tvořit Popperovský "svět 3" a pomocí jeho jazyka a teorií "svět 1" mění v tak velké míře. Z toho taky vyplývá jiný princip odpovědnosti - odpovědnosti správce Země.

		<reagovat

	Jpks. (Občasný) - 19.2.2002 > Bobr> Je to už možná dost odtažité teoretizování, ale přidal bych se tady k Zeframovi. Člověk mění své okolí právě díky tomu, že je jeho součástí. Triviální mechanický příklad: zvedám-li nějaký předmět pomocí páky, jsem součástí systému já-páka-těleso. Nezvedám to tím, že jsem ten nástroj pojmenoval. Jo, člověk si tvoří slovy svůj svět, ale stále je přitom součástí toho skutečného, je v něm. Nadhodil bych snad jedině možnost, že negativní změny, které člověk na světě způsobil, plynou z toho, že si snad příliš „uvědomuje své bytí“ ve světě a málo v něm je. A věda je až příliš podobná náboženstvím, hledá pevný bod, který neexistuje. Myslí si, že je svět labyrint, z kterého existuje cesta ven, a přitom je to temný les, ve kterém se dá nádherně ztratit. Tady končím, protože bych se lehce svez k patetickýmu blábolení.

		<reagovat

j'en ai marre (Občasný) - 20.2.2002 > Možná, že rozumíš logice o dost líp než já, ale s interpretací jsi na křížku! Trochu jsem se ti snažil vysvětlit na příkladě Huxleyho. O co jde tedy KRP a jeho "světům". Ty tři světy používá (a tom vidím jejich význam) proto, aby objasnil určité souvislosti a nemožnost redukce na jeden z nich.¨ Pokusím se (zpaměti) reprodukovat o co mu šlo a jak se k sobě tyto světy mají: Ze světa 1 se dají vypozorovat určité zákonitosti, kauzální děje (jako třeba teorie gravitace). Výsledek tohoto pozorování světa 1 se promítá do světa 3 - jako teorie vyjádřená třeba rovnicí. Chci-li zvelebit své prostředí stavbou mrakodrapu do světa 1 musím použít teorii ze světa 3. Spadne-li mi mrakodrap dolů je velmi pravděpodobné, že chyba se stala ve světě 2, tedy v mých výpočtech. A teď: Proč jsem v minulé reakci mluvil o odpovědnosti správců země, která nás dělí od zvířat? Právě proto, že zvířata (na rozdíl od lidí) nepracují se světem 3.

		<reagovat

Zefram (Občasný) - 21.2.2002 > To porad nerika, proc mit tri svety misto jednoho. Proc ne treba ctyri nebo pet? Uz jsem to rikal: Duvody, duvody, pozaduji duvody. Nemuzes si libovolne zavest tri svety, predvest jejich "pouziti" na nejakem prikladu a tvarit se spokojene. Cleneni musi byt nejak nutne, v opacnem pripade je libovolne a nelze na nem stavet zadnou dalsi argumentaci. V tvem prikladu jsem nevidel zadnou nutnost.

		<reagovat

Zefram (Občasný) - 19.2.2002 > Ja jsem metodologicky monista, redukcionista a materialista. Nevim, jaky je svet, co obsahuje a co naopak neobsahuje. Z toho duvodu jej zkoumam, respektive to nedelam ja ale veda, hledam cestu v onom labyrintu, hledam vysvetleni. Tento svetonazor ma sve opodstatneni jen v tom, ze vsechny ostatni jej nemaji. Ve svem textu, ktery prinejmensim Bobr zna, jsem to myslim zrejme ukazal. Veda ma sve naroky jen proto, ze ona a jedine ona je konzistentni s predpokladem logiky, ktery je natolik samozrejmy, ze se mi nikdo z nas nemuze vyhnout. Je-li tomu tak, kde bere K.R.Popper a ty, Bobre, stejne jako mnoho jinych podklad pro svuj nazor, ze by vubec melo existovat vice svetu? Samozrejme si to muzete myslet, nicmene to nemuzete vedet. Veda to take nevi, predpoklada vsak jeden a zkouma, k jakym vysledkum na sve ceste dospela. Kdokoliv jiz predem vi, ze jsou tri svety, kdokoliv to postuluje bez pochybnosti, nejen nemuze svuj nazor podlozit, on jej nemuze ani korigovat, zkoumat jej nebo kritizovat. Proto Poperovy tri svety neuznavam, protoze tato predstava je dogmaticka a imunni vuci moznosti kritiky (coz je presne to, ceho si Popper sam nejvice vazi). Pokud neco skutecne donucuje a umcuje, pak jsou to prave takoveto predem dane pravdy.

		<reagovat

	j'en ai marre (Občasný) - 23.5.2002 > Zefram> Takže to, že je jeden svět, popsatelný jednou metodologií je tedy SÁZKA, mám si to tak vyložit? Protože: kde vzít podklad? Podle tebe tedy věda VSADILA ne jeden svět, je to tak?

		<reagovat

Zefram (Občasný) - 24.5.2002 > Nikoliv vsadila ve smyslu vyberu z vicera moznosti. Jakykoliv jiny vyber je nesmyslny. Neni mozne zkoumat realitu, pokud si predem stanovis, kolik existuje vzajemne neredukovatelnych skutecnosti. To je preci neco, co stoji mimo nasi moznost poznani. To by byla skutecna sazka. Pokud bychom se netrefili, zustali bychom v pasti, nebot bychom meli predem zakazano hledat souvislosti mezi ruznymi skutecnostmi. Monismus neni vira v to, ze existuje jedina realita, je to pouze nutny predpoklad veskereho poznani, predem si NEKLAST ZADNE HRANICE, byt otevreny vsemu, co muze byt. Pokud vidis rozdil mezi humanitnimi a prirodnimi disciplinami, pak jsi v pasti, nemuzes hledat stycne body. Ovsem pro monistu takovy rozdil neexistuje, on hleda souvislosti mezi vsim. Zda je nachazi, to je vec jina! Avsak povaha naseho vedeni o svete nam znemoznuje tvrdit, ze dosavadni neuspechy jsou konecnym dukazem nesoumeritelnosti nejakych skutecnosti. Naopak, monisticky, musime hledat a zkouset, nic si nezakazovat a testovat i ty nejodvaznejsi hypotezy. Cokoliv jineho je, jak jsem konecne ukazal jinde, nekonzistentni svetonazor. Sazkarem je naopak ten, kdo napriklad tvrdi, ze existuje neprekonatelny rozdil mezi sociologii a fyzikou. Treba padne ta dvojka.

		<reagovat

Felipe (Občasný) - 17.3.2003 > Zapadl jsem (jak rika Kennedys) do propasti casu. Prostudoval jsem ten text i diskuzi na nej navazujici. Radeji vickrat, protoze napoprve mi tak uplne nezapalilo... Tedy predevsim tvuj oponent Zefram strhl rozhovor ke vzajemnemu chvastani se sectelosti a schopnosti pouzivat magicke formulky tak snadno nahraditelne pouhym lidskym jazykem. (Viz i Huxley.) Co by mne zajimalo mnohem vice je vnimani sveta bez one hypnopedie. Vystrelil Huxley do budoucnosti, nebo naopak miril na soucasnost? Ja bych se priklanel k druhe moznosti. Paklize utocil na soucasnost, stava se jeho poselstvi mnohem desivejsi. Souvisejici otazky: Bude nam hovno smrdet, nebudou-li nad nim dospeli cele nase detstvi ohrnovat nos? Jaky vztah budeme pocitovat ke svemu okoli, napr. rodine? A moralka? Jak by vypadala moralka bez "hypnopedie" a apostola Pavla? Posledni otazka je tim, oc mi bezi.		Body: 5

		<reagovat

Zefram (Občasný) - 21.5.2003 > Urazene se ohrazuji. Sam jsem uvedl nanejvys pet terminu mimo obvykly slovnik a nanejvys jednoho autora jsem uvadel jinak, nez jako pouhy odkaz na Bobrova slova. Co vic, nemuzu se chlubit sectelosti, protoze sectely nejsem! To hovno smrdet bude, stejne jako lide budou az na extremni situace zit v rodinach, moralka bude vice ci mene stejna atd. Clovek je tvor, ktery ma vice instinktu, nez kterykoliv jiny zijici ci fosilni. Uceni je mytus, pouze modifikuje predpripravene vzory. Huxpley prestrelil. Co treba kibucy? Tenhle socialni experiment se nevydaril, stejne jako jine, lide se opet vraceli k osvedcenym schematum. V zadne, byt sebelepe organizovane skupine lidi, treba zeny nebyly nikdy zcela volnou komoditou bez majitele, vzdy existovaly vztahy, naroky atd. Na tom hypnopedie nic nezmeni a Hyxleyho lide jsou v tomto bode dokonale nerealni. Zminovana moralka vzdy bude podivne podobna ve svych zakladnich rysech. Zabijet sve blizke je uchylka, zabijet veci oznacene za nepratele, to je spolecensky akceptovane, casto i oslavovane. Muz vzdy bude usilovat o dominanci (hypnopedie urci jen detaily pravidel hry a malickosti ve zpusobu rozdeleni vyher a proher), aby ziskal nejlepsi a vice partnerek, zena vzdy bude usilovat o starostliveho otce a nejlepsi DNA pro sve deti (ne vzdy v teze osobe). Dokud se nezmeni lidksy genom, budeme takovi. A pokud se zmeni, budeme zase jini, stejne fixovani. Teorie, ze ucenim lze neco skutecne zmenit, opomijeji, ze flexibilita je vzdy zaplacena efektivitou. Proc by melo byt pro nekoho efektivnejsi, aby se musel slozite ucit orientaci ve vyrazu lidskych tvari, v socialni hierarchii, v ziskavani partnerek ci partneru, kdyz by bylo mnohem lepsi mit predpripravene sablony. Evoluce se drzi nejfunkcnejsich modelu, i v tomto pripade by to mel byt jeji zpusob. Rozdily mezi kulturami nemusi byt nez rozdily mezi listy jednoho stromu, nerikaji nic o tom, co jsou to listy.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game