TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pátek 1.11. Felix

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Nenazory
Autor: Zefram (Občasný) - publikováno 21.2.2002 (21:25:12)

Zefram (Občasný) - 4.3.2002 > Bobre, ne proto, ze jsem nepochopil nebo spatne interpretoval postmodernu, nesouhlasim s tvymi nazory, naopak si myslim, ze si uvedomuji dusledky tvych tvrzeni mozna lepe nez ty sam. Pokud Belohradsky hlasa nutnost zbavit se univerz, predevsim pak univerza objektivistu, ja se naopak s nejvyssim nadseni stavim pod prapor kritickeho racionalismu proti dogmatismu z obou stran, pozitivismu a postmoderne. Sveho casu jsi citoval Karla Poppera, bohuzel jsi vsak z celeho jeho dila reflektoval jen nepatrny kousicek, ktery snad mohl zapadnout do tebou vytvarene mozaiky. Skutecnost je vsak takova, ze Popperova filozofie je v bytostnem rozporu s Belohradskeho nazory. Dokonce primo v te knize, ze ktere se domnivam, ze jsi citoval koncepci tri svetu, se muzeme docist treba o tom, proc Poper nema rad zelene (nebot zivot sam je technologii a odpor k nim tedy postrada smyslu), nebo i jeho kritiku relativismu, reflektorovou teorii vedy, jak to nazyva. V jeho zivotopise bys mohl najit take velice zajimavou zminku o jednom z jeho zaku, Paulu Feyerabendovi, zastupci postmodernismu, ktery o svem uciteli mnohem pozdeji prohlasil, ze to byl predant a na kritickem racionalismu nenechal nitku suchou. Pouziji tedy Poppera, jednoho z nejvetsich filozofu stoleti (podle mne nepochybne nejvetsiho), proti Belohradskemu. O Popperovi se rika, ze byl jednim z clenu Videnskeho krouzku, spolku pozitivistu. Faktem vsak je, ze s timto uskupenim mel jen velice slabe spojeni a v celem svem dile je kritizoval. V dobe, kdy zacal svou praci, byl prave pozitivismus v mode, stejne jako je dnes postmoderna. Proto vetsina jeho knih reflektuje na moznou kritiku ze strany, ktera dnes neni prilis aktualni. A tak Popper vytvari svou teorii vedy jako vecneho cyklu problem-reseni problemu-falzifikace reseni-novy problem. Presto vsak i pro neho bylo zasadnim vyresit, proc veda funguje, proc funguje tak vytecne, aniz by vsak musel postulovat evidentne neudrzitelnou verifikaci. Vysledkem bylo to, co pozdeji nazval reflektorovou teorii. My, tedy pozorovatele, jsme v roli obsluhy reflektoru, urcujeme, kam bude vrzen svetelny kuzel. To, co ve svetle uvidime, neni zavisle na nas samotnych, je to danost, odraz objektivni reality. Tim, ze urcujeme, na co pohledneme, ovlivnujeme vysledny obraz, avsak jen do jiste miry. Obraz je pak vysledkem pusobeni obou vlivu, neni ani objektivni realitou, neni vsak ani subjektivni velicinou, neni pouhou "dohodou" mezi lidmi, jak naznacuje Belohradsky. Jde o intersubjektivni zalezitost. Trida pozorovatelu naseho typu, tedy tech, kteri vrhli kuzel stejnymi smery, MUSI zcela nutne dospet ke stejnym vysledkum. Je zrejme, ze ti pozorovatele, kteri nasmerovali svuj reflektor do vetsiho poctu bodu, jsou lepe informovani o celkovem vzhledu reality nez ti, kteri se nedivali natolik dukladne. Objektivni realita, finalni poznani o svete je tedy necim, k cemu se blizime, nikdy si vsak nemuzeme byt jisti vzdalenosti, kterou je jeste nutno urazit. Muzeme byt kousek od cele pravdy, stejne tak (coz je bohuzel pravdepodobnejsi) muzeme byt neskutecne daleko. Proc dat teto myslence prednost pred Belohradskeho nahledem? Narozdil od neho totiz vysvetluje, proc to vsechno tak perfektne funguje. Nemluve o tom, ze jsem ve svych Svetonazorech uvedl dukaz, proc je veda nadrazena mytu, dukaz, ktery nebyl zpochybnen. I bez neho je Belohradsky zrejme pomyleny, zaslepeny svou nenavisti k vede. Jeho svetonazor totiz neni schopen vysvetlit, proc to vede tak dobre jde. Ted myslim treba na integrovane obvody, diky nimz tento text vznika a s jejichz pomoci se dostane ke svemu cili. Zadna mytologie, zadne samanske praktiky, zadna mystika nevytvorila nic tak fantastickeho, tak pusobivou manipulaci s hmotou. Je tedy evidentni, ze magie vedy je mocnejsi nez bezmocne mavani rukama a vzyvani bohu. Podle Belohradskeho je veda jen univerzem, totalitou, ktera se v nicem neodlisuje od ostatnich takovych systemu, ktera nema na nic vetsi pravo a nic ji legitimne nepatri. Proc se tedy lisi ve svych ucincich? Proc prave zapadni civilizace diky ni ziskala bezprecedentni moc a pote i vsichni, kteri ji prijali? Proc "otevrene" systemy, proc diverza nejsou ucinnejsi? Proc se treba silenci vyzivajici se ve sve nenavisti vuci technologiim moderni industrialni spolecnosti, kterou tak umne karikuje Belohradsky, vzajemne domlouvaji pomoci internetu a mobilnich telefonu? Proc nepouzivat telepatie? Kdybys vedel, ze mas slepe strevo, ze ti jej mohou jednoduchou operaci vyjmout, bezel bys za senzibilem? Ne, uzil bys vysledku zapadni vedy. Lide vyhledavaji sarlatany jen tam, kde ona selhava, kam jeji metody jeste nedosahly. Proc vsak, osalilo je snad proradne univerzum? Zijeme v prumeru sedm desitek let v dostatku, bezpeci a jistotach. Tyto a ne jine podminky dovolily treba Belohradskemu namisto neceho praktictejsiho se zabyvat filozofii, dovolily mu studovat, leta dopredu planovat svuj zivot, protoze mohl doufat v relativni dlouhovekost, jez nam byla dana. Tvari v tvar vidine blizke smrti a nejisteho zivota by jeho primarni starosti bylo uzit si ted hned, mozna zplodit potomky a alespon trochu je zajistit pred vlastnim koncem. I on vdeci za to, cim je a co muze, jistemu univerzu. Smesne vsak vykrikuje, ze toto se v nicem nelisi od jinych, ze je to jen dalsi monolit, ktery je treba svrhnout a nahradit ho cimsi, co presneji nijak nepopsal. Ted jsem asi na svou hlavu privolal sprsku kritiky. Copak je veda legitimni jen tim, ze funguje? Ne, neni, jak jsem se pokusil ukazat jinde. Jeji uzitecnost sama vsak popira nazory, ze by snad veda mohla byt jen dalsim mytem. Pokud je mylna, pak jeji omyl musi byt zcela jiny nez omyly ostatnich nahledu. Jisty jeji aspekt musi byt odlisny, funkcnost a uzitecnost ma svuj puvod. Popper by na tomto miste zrejme vyzvedl zpusob, jakym veda zuzitkovava dogma, jakym jej pouziva jako odrazovy mustek ke svetum, o kterych se nam ani nesnilo, k novym perspektivam. Kde je vsak zdroj techto novych perspektiv? Zcela jiste, znela by jeho odpoved, v instituci racionalni diskuse a v presvedceni, ze pravda je v prirode skryta a je treba ji hledat. Belohradsky vsak rika, ze veda, respektive objetivismus, je monoliticky. Pozapomina vsak na skutecnost, ze onen monolit se velice casto preskupuje, meni svou vlastni strukturu, paradigmata jsou borena a na jejich mista stavena nova. Toto univerzum je obestaveno zdmi, ktere dovnitr nepousteji jen ty, kteri se nehodlaji smirit s tim, ze nestaci pouze hlasite kricet, ze je treba uvadet duvody. Za onemi zdmi se vsak nikdo nebrani novym poznatkum plynoucim z hledani pravdy ve svete, naopak o to vsichni aktivne usiluji. Ma-li pravdu Belohradsky, pak je to jen parta blaznu, zdi ji neizoluji od vnejsku, naopak izoluji vnejsek od tohoto silenstvi, nebot pravda neni jinde nez v dohode mezi lidmi. A preci projevuji tito blaznove vetsi fantazii nez sasci, kejkliri, carodejnice a ostatni diverzanti venku. Mystikove, magove, samani, ti vsichni za tisice let nevymysleli nic noveho, jde o stale stejne praktiky, stale stejne formulky, jejich systemy jsou mnohem rigidnejsi a jeste silneji monoliticke nez cokoliv jineho, snad vyjma nabozenstvi. (o kterych Belohradsky nemluvi, kterym vsak odnima veskerou legitimitu jeste odvazneji nez se o to kdy pokusila veda) Belohradskeho slova maji vsak jeste hrozivejsi dimenzi. Pokud je pravda skutecne jen "dohodou mezi lidmi", pak naciste museli nutne mit pravdu, kdyz se shodli na tom, ze je treba vyvrazdit Zidy. Stejne tak jejich smesna a nesmyslna teorie duosveta byla pravdiva, nebot se na ni taktez shodli. Pravdu meli i komuniste, kdyz na smrt poslali miliony tridnich nepratel, nebot se na tom shodli. Anebo naopak? Nemeli snad pravdu Zide nebo tridni nepratele? Asi mne ted zarazis a opet me neurcite obvinis z mylne interpretace. Co je vsak pravdou, pokud ani trochu nezavisi na tom, co je jiste a mimo nas? Jsou Zide skutecnymi puvodci vsech nasich problemu, jsou jimi tridni nepratele? Podle Belohradskeho je omylem predpokladat, ze odpoved je cimkoliv jinym nez dohodou. Popper by vsak rekl, ze mozna muzeme dojit k ruznym odpovedim, ze o zadne z nich nemuzeme rici, ze je absolutne pravdiva, ze vsak pomoci kriticke diskuse muzeme alespon dojit k te nejpravdivejsi pomoci falzifikace vsech ostatnich. A takova odpoved je zrejma, Zide ani tridni nepratele nejsou puvodci vsech nasich problemu. Pravda jiste je, nebot opak neposlouzi ani Belohradskemu, bez pravdy totiz nelze nic rici. Vyrknu-li vetu: " Tato zidle je modra.", pak jsem nerekl nic, pokud neexistuje pravdivostni hodnota, kterou takovemu vyroku lze pripsat. Bez teto hodnoty neni zadneho sdeleni. Belohradsky nam vsak zcela jiste neco sdeluje, narokuje si pravdu pro sve pochybene ideje. A to pravdu zcela objektivni. V posledku se tedy dopousti podvodu, lze nam, kdyz se tvari, ze pouze boura zavedena univerza z pozice diverzanta. Ve skutecnosti sam sedi v tichu a utulnu jednoho univerza, kam nedolehaji vykriky ozyvajici se zpoza zdi mistniho blazince, kde se obecni idioti snazi o hledani pravdy. Idioti proto, ze Belohradsky tak posetily neni. Pochyby, kritika, argumentace, nic z toho ho nevyvadi z miry, nebot on zna pravdu, jemu byla zjevena ve forme cistych Forem a Ideji nezkazenych pochybujicim rozumem. On jiste vi, netreba dokazovat (ani to nejde), ze veda je omyl, ze pravda je jen shodou mezi lidmi, objektivita nas nemusi nijak zatezovat. Jde o zcela jisty a dokonale objektivni fakt, neni-liz pravda.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Zefram
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + tři ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game