Mělo to být jaro

ale přivítal nás sníh

za špinavými okny vlaku

průvodčí střídali celníci

a tak to šlo celou noc

Návrat mezi obrazy

plochy odrazů snů

kus svraštělé kůže

na úpěnlivě střežené výstavě

nevisel

Bušení na ztemnělé dveře

nezamčené ale

bušení celníků a policajtů

se žádostí o pas nebo občanku

protože prý podoben

hledané osobě

jsem pouze po deváté

večer na prázdné ulici

popř. setmělém kupé

mezi zeměmi někdejšího

císařství

Nepoddám se

Nepodobám se

nikomu jen Tobě

Když záříš mezi

obrazy odlesky geniality

Maluješ bílou agonii

na šedivý sololit

ranního návratu

Ruce od barvy

polštářky od inkoustu

výslechy či zápisy

vše skončí pod bílým balakrylem

Desátá vrstva příběhu

Mezilabí i ve městě nad Dunajem

které se podobá

i bez občanky

všemu o co jsem se otřel

Tvá bílá agonie

malovaná nad ránem návratu

kamsi

Nastalo jaro

ale kvůli Tvým

obrazům jsem

se neoholil