|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jen tak
lehce do strun uhodil
vítr hrál
byl večer
i kolem nás
struny zvučely
i vítr vál
Tehdy se někdo zeptal
Proč musí člověk žít?…
Nikdo nevěděl odpověď dát
Vítr do strun silněji udeřil
Stále byla zima
Jak při zatmění slunce
Zvonky hrály
Až z Venuše je bylo slyšet
A v té chvíli viděl jsem trávu růst
Kdosi potom mluvil
O náruči rosnatek
Třepotal se tam prapor
Bylo vidět hladinu
Asi moře
Stále vítr dul
A do strun se opíral.
|
|
|
