opožděné zrcadlo (Občasný) - 2.7.2007 > Barča> A kde se rozhoduje, jestli si budeme hrát, nebo budem básnit? Rozhoduje to mé hovadské já? Rozhoduje to Barča? Dá se to vyčíst z nějakých vnějších nebo vnitřních znaků textu? To je první.
Jak to, že můj způsob výroby textů je snadnější záležitost? A kdyby – jistě je chrlená takzvaná poezie beatnická snazší na výrobu i konzumaci než složitá konstrukce klasického románu, k němuž se tak upíná Kundera. A co? Troufáš si tvrdit, který z nich je lacinější? (Ne)snadnost neříká nic o například hloubce. To je druhá.
Společensky žádanější? Lze doložit, že sotva. Mám řekněme šest víceméně pravidelných čtenářů; je těžké mě hlídat i hledat, kdybys i chtěla. Pyšní se moje díla horentními počty déček? Řežou se pod nimi davy smíchy? Ne, leckomu spíš nasadím kyselý ksicht. To je čtvrtá.
Třetí se nám někde toulá.