*

jsem to já?

 

jsem to já místnost

jsem to já dům

 

čekám na znovuzrození

nepamatuji si

jestli jsem zemřel

pokud ano

okamžitě jsem se s tím smířil

 

ulpívám na souvislostech

miluji celistvost                                 

nedokážu vztyčit jedinou bariéru

proč také

jsem úplně bezbranný

a v tom 

spočívá moje dokonalost

 

ze zvědavosti se snažím vztáhnout                                      

k noži                                                                        

k okoralému chlebu                                                 

 

nebo snad měl bych

rovnou k tělu?

 

 

*

je to past?

je to člověk?

 

dostal jsem dospělé tělo

které se musí vše naučit

od začátku

 

ale

jak se mohu pohybovat

komunikovat

přemýšlet

abych nezměnil sám sebe

ničemu neublížil?

 

musí tu být ještě něco

skryté

v roji mušek

 

ach ano

začínám to chápat

bože

tak strašlivá hrůza –

 

 

 

*

*

to co bylo složené

je opět rozsypané

 

zprvu jsem nenávist nechápal

jenže pak

už ze své podstaty

jsem ji začal

nenávidět

 

křeč mi znetvořila tvář

dlouhé minuty jsem nevěděl

jestli s tím poznáním dokážu žít

a právě v tu chvíli

vznikl v domě nový člověk

 

řekl jsem

Já

myslel jsem

Já zrůda

 

toužil jsem

stát se houbou nebo mechem

ale mohl jsem pouze

zotvírat všechny dveře

světu                                                

dokořán

a snažit se napáchat

co nejmenší škody

 

když jsem vzal za první kliku

ozvala se exploze