ještě jednu čárku, prosím

ať kruhy na stolech jsou v lichém počtu

ještě jednu, slečno

co píšete si tužkou na obočí

kolik životů tu nadbývá

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

jsem hluchá a maluju si rty

v zrcátku ze slepeckých brýlí

on zatím

má oči jako porcelán

 

když dolévá

 

hraju mu

lacinou holku s lokty na ubruse

nežli se tomu odnaučí smát

mám čas zamrkat

 

snad aspoň

do dalšího zalknutí