Jsem sama sebou ve svém já

Miluju pořád stejné věci,

ale za pravdu

už nebiju se jako dřív

Už víckrát mi někdo přešel přes práh

v zablácených botech

Tak stírám špínu z podlah které zebou

a bojím se duši svléci

Copak je k něčemu,

házet na zeď hrách?

Jsem sama sebou

a miluju pořád stejné věci