TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 23.11. Klement

Všechny rubriky

Próza

> Próza

> Povídky

> Fejetony

>		Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

co je to láska a přátelství
Autor: theresasss (Občasný) - publikováno 19.11.2007 (21:12:08)

Čtenář - 2.12.2007 > Noo myslím, že co do stylu to vystihla Natasha... asi by to chtělo po dopsání přečíst a "učesat", ale pozor tím myslím, jen slohově NE myšlenky... to, že skáčeš z myšlenky na myšlenku mě přijde celkem přirozené, ale i přesto je škoda, že ses nepokusila žádnou rozvést... Původně jsem tvrdil, že o názorech polemizovat nebudu, ale sem dneska nějak v ráži :-) - myslím si, že bys měla začít uvažovat o jednodušších slovech... nemyslím to nijak zle, i já jsem začínal těmihle než mi došlo že začínat by měl člověk na začátku... oni jsou vlastně úvahy hodně o slovech a o tom, jak je cítíme.... pak se ti totiž nestane, že budeš v textu používat "příliš silná slova" jako NIKDY, nebo VŽDYCKY - ostatní tě pak za taková slova nebudou chytat... používání těhle slov je dost ovlivněno tím jak se zrovna cítíš - zraněná, zamilovaná.... ale sama už za pár hodin budeš cítit že ono se tam to VŽDYCKY nějak nehodí... - nečekej že se tě přítel VŽDYCKY zastane... a naopak doufej v to, že se tě zastane až to budeš potřebovat - a tím nemyslím chvíli kdy se třeba s někým hádáš a on ti "přispěchá napomoc" když se tě bude totiž zastávat pokaždé bude z tebe dělat slabocha... jen pěkně každý sám za sebe... já bojuju, ty bojuješ a dokud bojuješ tak mou pomoc nepotřebuješ a mělo by ti stačit a pomáhat, už jen to, že jdu vedle tebe... mou pomoc budeš potřebovat, až se ti podlomí nohy a pro samou čerň nedokážeš vstát z postele... - o kamarádech polemizovat nebudu, tohle slovo chápu asi stejně jako ty... lidi s kterými trávím čas protože mne to těší, protože si máme co říct, protože máme společné zájmy... potkáváme se nebo míjíme v závislosti na tom, jak zrovna žijeme a co je dnes, už možná zítra nebude... - láska... dej si dobrý pozor na to co je láska a co je přátelství - rozhodně to není totéž.... to co popisuješ mi spíš přijde jako ten krásný stav absolutního štěstí, takové to pobláznění na začátku vztahu... láska totiž není jen radost a štěstí, láska je třeba taky strach... láska není jen sladká, je také plná hořkosti... a to nejdůležitější, láska není jen povznášející, láska je proklatě těžká a to třeba ve chvíli, kdy tě ten druhý opustí a odejde s někým jiným - co pak? pořád ho dokážeš milovat tak něžně a romanticky? nepřekročíš tu tenkou hranici mezi láskou a nenávistí? dokážeš se s ním sejít, kouknout na fotky minulé a zavzpomínat jaké to bylo, být tak troch smutná a chvíli na to se už se zájmem dívat na fotky nové, na ty na kterých už nejsi i ty.... zašlapat všechny negativní pocity a přát mu štěstí a lásku ikdyž někde jinde a s někým jiným...

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game