Vločky mne odnesou

a slzy skanou k moři

Exupery vzlétne k misi

z níž se nevrací

Teď chvíli před Vánoci

se potácím pouští

V zemi Berberů

 mezi vládci i zajatci

Ta Citadela

 je fata-morgánou

Moře hřbitovem

sestřelených letců

Můj otec míval fontánu

V zemi  beduínských jezdců

Měl jsem rád náruče žen

 co čekaly

Zda se jejich hrdinové

vrátí nocí

S přízraky karavan

Jen to co obětuji získávám

Nechť hvězdy mystikou

dnes neútočí

A tak vzlétnu létem

 v roce  čtyřicet čtyři

nad kolébku světa

Středozemním mořem

mám nebeského oře

a co chtěl

jsem vám zanechal