hermit (Občasný)

jako jestli ze mě má vyjet nějaký metafyzický moudro, tak to asi teď těžko...:-) spíš si myslím, že tam (a v tom okamžiku) kde se rozvíjí myšlení od nuly, tam začíná samozřejmě i prožívání času, tím se rodí čas, ale jestli s tím nějak souvisí samo chápání, to už se neodvažuju ani domysleti...:-))

tohle ale není metafyzická básnička, spíš taková rozleptaná reflexe "z mého života", ale to je zcela jedno, děkuju za přečtení. :-)