Nebe jenž se zalilo krví mou a oči jenž zahaleny jsou tmou, to zase někdo zemřel, zas někdo odešel, a já jsem pochopil, že jsem k ní cestu nenašel.
Saráh - dívka s plakátů před domem mím, Saráh - dívka o které den co den sním, teď zahynula pod rouškou drog - do žil heroin se jí vlil a já jsem se ďáblu dneska zaslíbil.
Ironie tenhle život, že chtít můžem třeba celý den, ale nedostanem nic, i když chceme mnohdy mnohem víc, ironie tenhle život.
Saráh byla cool, možná že já byl vůl, že nechal jsem jí drogy brát a neřekl jí, že mám jí rád, ale pozdě bicha honit a za ruce se vodit.
Hm - už nemám zájem ptát se proč, vždyť země je jenom velkej kolotoč, hm - Saráh byla krásná, ale fet se jí líbíl víc, a tak už jí nemám co říct.
Frázované otázky a frázované odpovědi, myš mě zase za uchem svědí, čech je čech a nepochopí mé srdce, když její smrt jak jed působí prudce, žádnej čech není člověk co vzal by si ho jiný, čech je za všechno vinný...
Sarah - kdo drogu ti prodal?
Sarah - kdo ti tu radu dal?
Sarah - kdo byl tvůj kluk?
Sarah - kdo na pohřbu čuměl jak puk?
Live is Life....
|