|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Pootáčíš malým klíčem
od mé schránky
– duše uzamčené
a zápasíš s věčným chtíčem,
touhy nezměněné...
Uchováváš listy
skryté do obálek
a co jich bylo!
přeplněné stránky,
naskládané řádky
jako první písmo
vryté do písanky,
z níž síla lásky prýští
a roky hlídáš ve skříni
s n a d
pro léta příští.
Milenci jsou nevinní
a láska pro ně nezná čas.
Vzpomínky do srdce bodnou,
navěky mají ostrý břit,
vysají z tebe krev jak klíště,
když vzpomeneš si zas
a zkusíš příště
tu dózu tajně otevřít.
|
|
|