Přicházení

Nelze se obejít bez vidění pustiny,

opuštěné i od sypkých vln? Proč zde?

Na záchodě, při chůzi, ve skryté aleji,

která zpřítomňuje míjení se.

Uprostřed noci se posadil na posteli.

Svět právě zemřel a on s ním.

Protože se nic dalšího už nestalo,

zase si lehl a usnul.

Ráno, když vstal, znovu si to ověřil:

svět byl mrtvý. Najedl se a odešel

do práce. Proces psaní způsobil květy.

Zpočátku neměly barvy, přesto pronikají 

do cév vědomí. Zrychluje se

putování doteků, také nad plícemi
přichází k rozuzlení jakýsi

zamotaný příběh. Kůstky toho dítěte

jsou křehké a než se ohlédneš,

odběhne ti za kterési nároží.

Už jej nespatříš - leda pod jiným

jménem, na nových souřadnicích.