Omlouvám se, že jsem viděl jen svůj boj,

zevnitř rozerván, navenek jako stroj,

ránu za ranou jsem suše odrážel

ve svém brnění, měl jsem být obnažen…

 Omlouvám se, byl jsem tvým květům mrazem,

z oblak jak dravec se mám vracet na zem,

chtěl jsem, bys byla mým koněm i mečem,

sám sněhem byl, co s prvním táním steče…

Lžu, abych pravdu poznal,

ohýbám se, abych rovný byl,

rájem je nuda hrozná,

peklem, že co bylo, to jsem smyl…

 Omlouvám se, že bral jsem, co jsem neměl,

tvou tůň zakalil, nedal, co je ve mně,

silná jsi, tvoje síla přešla v křeče,

s tebou jsem, však sám jsem chtěl zvládat zteče…

 Omlouvám se, že chtěl jsem, co jsem nedal,

jak vichr břízy vzal, snil o jehnědách,

led roztavil a pak sám do ker ztuhnul,

čím víc jsem rovně šel, tak tím víc uhnul…

Lžu, abych pravdu poznal,

ohýbám se, abych rovný byl,

rájem je nuda hrozná,

peklem, že co bylo, to jsem smyl…