Věd Všeděd: Co si to tam furt píšeš Právo?

Pravomil Křivohlavý: Á nic, jen něco do pláce.

Věd Všeděd: Jako něco právnického?

Pravomil Křivohlavý: Ani ne tak plávnickýho, jako jednu methodiku.

Věd Vševěd: Tak nech toho psaní a pojď támhle.

Pravomil Křivohlavý: Kam?

Věd Všeděd: No támhle.

[Věd Všeděd ukazuje na plakát]

TŘI BÍLÉ HLASY VĚDA NEDVĚDA

10.07.2008 v KD Van Drákov, vstupné: dobrovolné.

Věd Všeděd: Tak co ty na to? Máš přece rád kulturu, ne?

Pravomil Křivohlavý: No, kultulu mám lád, to jo.

Čísník: Tak nejprv ale zaplatíme.

Věd Všeděd: Můžu Ti tady nechat sekeru?

Číšník: Nóoo…

Věd Vševěd: No dobře, abys nebyl škodnej, tak Ti tady nechám ještě pilu. Nechceš jít taky s náma na Nedvěda?

Číšník: Néee…

Věd Vševěd: Tak hurá jdem.

[v KD, Pravomil listuje letákem, který vyfasoval u dveří]

TŘI BÍLÉ HLASY VĚDA NEDVĚDA

Divadelní hra o třech dějstvích:

1. hlas Věda Nedvěda

2. hlas Věda Nedvěda

3. hlas Věda Nedvěda

Postavy:

Věd Nedvěd, Děd Nevěd, Věd Neděd, Věd Nicnevěd a sousedovic Malý Mirek

Napsal:

Věd Všeděd

Pravomil Křivohlavý: Věde, to jsi napsal Ty?

Věd Všeděd: Jo, jen takový experiment, ale tady se to docela chytlo.

STRUČNÝ OBSAH:

První dějství:

Věd Nedvěd si od mládí přeje být známým zpěvákem a tak se zeptá sousedovic Malého Mirka, s kterým chodí do školy, jestli neví, co s tím. Mirek si neustále čte knížky a z nich zjistil, že čím je člověk starší, tím je moudřejší. Třeba ten Děd Vševěd. Vůbec dědové toho hodně vědí, dají se s nima chytat ryby. Dědové nechytají ryby, aby měli co jíst, ale protože se to s babičkama prej nedá vydržet. A když se nachytaj ryby, tak se pak jde do hospody a tam se pije pivo. Takže musíme najít nějakého Děda.

V telefonní budce, která dnes nese ten modrý nápis O2 bylo v té době ještě napsáno telefon, stejně jako obchod, kde se prodávalo maso se jmenoval MASO, obchod, kde se prodávalo ovoce a zelenina se jmenoval OVOCE A ZELENINA a obchod, kde se dalo koupit vše, co právě se nedalo koupit v jiných obchodech, tedy pokud to vůbec bylo k dostání se koupilo v obchodě SMÍŠENÉ ZBOŽÍ.

Takže v telefonní budce byl telefonní seznam. V něm najde sousedovic Malý Mirek a Věd Nedvěd další dva Vědy (Věda Neděda a Věda Nicnevěda) a dokonce jednoho Děda, Děda Nevěda.

Sousedovi Malý Mirek: Hurá, to bude on. Tak jdeme za ním.

Věd Všeděd a sousedovi Malý Mirek jdou za Dědem Nevědem, ale ten není doma. Ani Baba Nevěda neví, kde je Děd Nevěd, ale prý snad na rybách nebo v hospodě.

***

Konec prvního dějství.

[Pravomil Křivohlavý odloží program]

Pravomil Křivohlavý: Tak to vypadá dobše. To’s napsal fakt úplně sám?

Věd Všeděd [usměje se]: To napsal život. Trochu mi s tím pomáhal právě Mirek. Dnes už je velkej a bydlí v Praze. Ale ten příběh se opravdu stal.

Pravomil Křivohlavý: Tak to už se těším, až začnou hlát. Na koho se vlastně čeká?

Věd Všeděd: Na Mirka. Má toho moc, ale slíbil, že určitě přijde.

Pravomil Křivohlavý: Bezva, tak já skočím ještě do hospody pro dvě malinovky, jo?

Věd Všeděd: Dobrá. A tu máš dláto a hoblík pro číšníka.

Pravomil Křivohlavý: Bezva, dík, jsem za chvíli zpátky.

Věd Všeděd: Jo. Dávej pozor při přecházení ulice, ať Tě něco nepřejede.

Pravomil Křivohlavý: Nó, dyť jó...