Vidím plakáty,

jež jsou v nelibosti,

na zisk, na ztráty

pravdy, vkusu, ctnosti…

Jedny začerní,

jiné zkarikují,

šašci nevěrní

krále okřikují…

Ani korunu

nedejte těm skřetům,

zazní od trůnu,

máme po sametu…

Ať si říkají

svoje frky doma,

lidé zvykají

si, že kdo vše zkoumá,

o nos příjde svůj,

přes ruce ho klepnou,

místo peněz hnůj

nakydají, přepnou

na kanál, kde se

zpívá jen z jedněch not,

otrok to snese,

takt lesklých černých bot…

Podvod je ctností,

z čestného vyvrhel

je přes noc – zhostí

se mě hnus – na uhel

a na jemný prach

spálí kazatele

TV v temnotách,

bez zranění v těle,

zato na duši,

žijme bez morálky,

ta vše naruší,

bezpráví a války…

Vše je v pohodě,

máme dobrou péči,

s chlebem o vodě

vynecháme řeči…

Slyším plakat – ty

bolestí se směješ…

Vidím plakáty

moci – beznaděje…