Sedávala uprostřed místnosti
obklopené zvadlými tulipány
věnovanými důstojníkem
hákového kříže
Sedávala s chladnou zbraní
co položenou
na svém klíně omývala
slzami padajících
ze svých strachem pobledlých očí
Čekala

Na rukou měla natažené rukavice
černých prstů
které mezi sebou
vedli vzájemný rozhovor

Co dveře rozlétli se
a zazněl cvakot vojenských bot
Zděšené rukavice
nasáklé solí
necítili chlad kusu
ocele v dlaních

Rudá šála
zavlála místností
a pronikající paprsek slunce
obkresloval zrůdné obrázky
na protější zeď
Pak už jen padající puget
posledních tulipánů
a zápach rozpálené hlavně

Ohlušující ticho
obsadilo místnost
a slunce vystřídala tma
ve které se
rozléhaly výkřiky nejistoty
prosakujíc z kůže
černých rukavic

Svíčka na stole
dohořívala s jediným cílem
aby v plamenech
jakékoliv svědectví pohřbila.