je chuť prokrvit svrbění meziprstních mezer

a nacházet se v uších!

v konečkách štíhlých prstů…..

v teple těla za ohrnutou kůží napnutých strun

ponořený do zemské kůry srdečního svalstva

nebo přes přesnej pohyb šlach a koňských žíní z hmot nit

část svého zvuku z prostor nebytí a lebky

když hraje blíží se ke kraji fyzické bolesti

ďábelská tvář zkřivená Božským darem

„Já, štíhlej Ital !!!“

rozsvícená zlatá žíla citu zapaluje světelné kruhy

na oběžných drahách symptomu hudby.

cihly vědomí se náhle uvolňují a následují příkladnou rovinu pod sebou

bariéra mezi vnitřním a vnějším se rozpadá

Odtud ten blažený pocit nekonečna

Není hranic. Není člověka

Jsou jen abstraktní roviny zvuku

Nastala možnost- zasadit světlu i tmě

smrtelnou ránu

Začíná se dít něco úžasného…..