|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Choroba. Bolest mě spaluje a paralyzuje v jediném světlém koutu místnosti, kde žiju. Proniká do mě, rve mi žíly a pak je s šíleným chladem obtočí kolem páteře. Venku svítá. Civím na špičku kůže, která se odchlípla ven a jako fosforeskující paprsek z ní vytéká krev. Kape na zem, vytváří ornamenty. Moje vyschlé maso čeká na konec přesýpacích hodin. Tluču hlavou do stěny. Ta praská stejně jako cévy v mozku. Slyším hukot krve deroucí se do masa, do srdce, do slabin. Oči mi vylézají z ďůlků, moje hlava se soustředí na jedinou věc. Nakrm Bestii. Alespoň na chvíli ať můžeš usnout. Teplá vláha mi klesá do žaludku, rozlévá se po celém těle. Jemně vydechuju slastí, když dostávám další záchvat třesu a zimnice.
Paviáni s obnaženými zadky na mě vřískají a divoce kopulují se samicemi hroznýše královského. Dav v sále tleská a doktor Nerv vystřeluje bolest přes vrtačku přímo do zubu. Ukájí se na mladistvém teploušovi a skřehotá do vzduchu. Naběhlá žíla na krku praská a celý sál se zaplní pachem hnisu a semene.
Bezprizorní slast mi zalepí oči a já Tě vidím před sebou. Zapomínám na nekonečné výjevy a proudy myšlenek obojího pohlaví. Chci si udělat díru do masa a jemně ji zakapat voskem. Voskem Tvého srdce, aby nás slepil oba dohromady. Převalím se na záda a v břiše mi jezdí malí červi a vyžírají mě zevnitř. Až se nasytí budou pokračovat do mozku.
,,Po pravé straně vidíte další fázi šílenství, kdy pacient je zbaven schopnosti přemýšlet a ovládat své pudy." Postižený slintá, v rohu místnosti jsou sračky a krabičky od léků. Sebral pohozený balíček kokainu. Slepě ho šňupe ze země a s orgastickým smíchem se schovává pod postel a cucá si prsty.
,,Vlevo jsou takzvani ,,amorfní andílci". Celý den koukají na sebe do zrcadla, které je polepeno fotkami jejich poslední milenky. Střídavě oanují a zvrací. Poté se v agonii svíjí u stěny, rvou omítku rukama a nehty si zadírají hluboko do masa. Bohužel jim není možno pomoci nebo šílenství zmírnit. Ani zmírnit následný kajícný feedback," doktor se usměje, usekne pařátem hlavu sestře a hltavě se zakusuje do jejích vnitřností.
Sedím u svého zrcadla. Jediné,co jsem schopný vnímat, je, že akorát kolem mého pokoje prošla další exkurze. Vím, že mám pár hodin klidu. Psychický, každý záchvat mě stojí hodně sil. Také vím, že za chvíli přijdou ošetřovatelé s teleskopy, budou mě mlátit a navzájem se na sobě ukájet. Nakonec jednoho z nás (pacientů) pověsí na lustru a zlomí mu vaz. Amsterodamské kurvy se na ošetřovatele vrhnou a uřežou jim genitálie, které si nacpou do vagín a budou prosit o další dávku spermatu. Kapitán Joe jim pomalu ustřeluje hlavy a do toho si brouká:,, Plná taška Evy a Vaška." Nechali mě na pokoji. Noc mě stojí spoustu sil, abych nezešílel do další fáze.
,,Zde máme ty netěžší případy," ševelí již převlečený doktor.,,Umírají na akutní nedostatek kyslíku a na následky svých snů. Sny jim vyžerou veškerý zadní mozek. Vzpomínky, city, pudy. Oběť není schopná pohybu jen neartikulovaných skřeků. Mezi další příznaky patří tvoření hlíz v očích a dušení. Toto je způsobeno psychickou závislostí na určité osobě ,která se dotyčnému zjeví (bývalá milenka) a snaží se ho uškrtit. Smrt nastává ráno nebo zrovna TEĎ!" křičí doktor a ukazuje na obrovské zrcadlo. Za ním se svíjí pacient v záškubech bolesti, elektrického šoku a doutnající páteře. Opičí sestry kolem něho vřeští, hryzají se do ňader a píchají si inzulin. Nakonec se ukojí na pacientovi a z jeho rozřiznutých hlíz vytéká celý vesmír.
,,Tak tohle bylo oddělení Osobní bezpečnosti, nyní mě následujte k východu, kde bude možné si zakoupit různé suvenýry."
Pohybuji se jako stín po cele. Snažím se vyhýbat Zrcadlu. Snažím se nevnímat skřeky naproti - právě byl příděl jídla. Znovu a znovu se mi zjevuje Obchodník. Křičí a drží mě za ruku. Seká do ní nožem a ze mě se vyplavuje bolest. Rozplývá se ve vzduchu. Vím, co chce za tu úlevu. Moje tělo. Nejde o intimní sblížení jenom se chce po šlehnutí ke mně přivinout a rozplynout se v kus membrány, vysát dalšího a pokračovat. Nikdy mu do nedovolím. Jediné, co mám je tisíc vzpomínek a spálené oči. Ani kokain říznutý omítkou nic nelepší.
Obchodník souzní s ředitelem léčebny. Vcucne ho a bere na sebe podobu Trojského koně v hvězdné soustavě.
Jediným sekem skrz zrcadlo se po mně natahuje Tvoje ruka. Chci ji líbat, ale vždycky se rozplyne nebo změní na obrovskou injekční stříkačku. Jsi moje droga. Zuřivě se směju a křičím na dozorce. Cítím, že mi sedíš na hrudi a škrtíš mě. Je mi to jedno. Přijdou tři gorily a znásilní mě pendrekem. Poté mě někam odvádějí. Jediné co stačím zahlédnout je nápis : oddělení Osobní bezpečnosti................
|
|
|
