//
opouštějí mě oči světla se spustila dala do deště
draci nad hlavou s malou matildou zdálo se mi
o zloději kufrů bál ses celou dobu ses o ni bál
tvůj pohled razítko na okousané známce tvůj pohled
do zad ipsace na faře měsíc se sklání ztrácí tvar
rovnováhu někdo ti rozkousal tváře zevnitř vsedě
vzpomínáš poprava na čerstvém vzduchu tvé přání
je sníh ještě jeden sníh stín větru tě vede pod okny
mrzačí koně křičí blázen páteční vykupitel vymahač
dluhů škrtíš se oči tě opouštějí dodělám to v odpadcích
kdykoliv vedle ještě hrají pouze na bílých tvůj úsměv
není vidět máš jasno plocha se zasekla za dveřmi
za nehty se producíruje koláž jatek jacek kowalski
spouštíš se kolem mých skel už neprší spustila ses
možná je po válce po požáru po zásahu po nárazu
a po tvém hladina zamrzá hladina klesá k nohám
|